Procesy
Přes čtvrt milionu lidí bylo v letech 1948 až 1989 v Československu odsouzeno v politických procesech. Popraveno jich bylo 241. Mimořádnou úlohu sehrály takzvané monstrprocesy, velká divadla pro miliony diváků, čtenářů a posluchačů.
Nástroje, které na těchto stránkách používáme, veřejnost v době konání jednotlivých procesů neměla. Rozsáhlá unikátní eBadatelna, kterou u každého procesu najdete, umožňuje nahlédnout pod ruce těm, kdo procesy konstruovali a sledovat co při zveřejňování výsledků vypustili. Jde o jeden z možných pramenů, umožňující sledovat jednu z metod práce dobové propagandy.
Jednotlivé procesy budeme přidávat tak, jak bude pokračovat práce na zpracování toho, co se nám z procesů dochovalo. Procesem s Rudolfem Slánským začínáme zejména proto, že je rozsahem dochovaných dokumentů a audiovizuálních záznamů bezkonkurenčně nejrozsáhlejší.
„Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“
Vykonstruovaný politický proces, konaný koncem roku 1952. Soud na jeho konci potrestal 11 obviněných trestem smrti, tři obviněné poslal na zbytek života do vězení. Hlavním obviněným byl někdejší druhý nejvýše postavený muž komunistické strany – Rudolf Slánský.
Proces s Josefem Pažoutem
Proces s Josefem Pažoutem je svědectvím o tvrdých represích, kterým museli začátkem 50. let čelit soukromě hospodařící sedláci. Ti často odmítali vstupovat do nově vznikajících družstev, zakládaných s cílem kolektivizovat zemědělství po vzoru Sovětského Svazu, proto jim stát diktoval povinné dodávky zemědělských produktů v takovém množství, že je nebylo možné splnit. Sedláci, kteří šikanózní kvóty nedodrželi byli následně trestně stíháni a odsuzováni. Ze zabavených statků se pak museli vystěhovat i jejich rodiny, často zcela mimo okres, kde dosud žili. Cílem „Akce Kulak“, jak zněl krycí název pro tažení proti sedlákům, bylo zastrašení zbývajících odpůrců kolektivizace.