Josef Vondráček

Vystudoval kolínské gymnázium a již během studia se angažoval v mládeži sociálně demokratické strany. Poté odešel do Prahy, kde v první polovině 20. let působil jako redaktor Práva lidu, Socialistické akademie a dalších levicových periodik. V roce 1925 odcestoval do Paříže, kde studoval Vysokou školu politických a hospodářských nauk. Ve Francii spolupracoval se sociálnědemokratickým novinářem Gustavem Winterem a cestou do Anglie v roce 1926 se seznámil také s vydavatelem týdeníku The Economist Walterem T. Laytonem, s nímž v dalších letech spolupracoval coby zahraniční korespondent Národní politiky, v níž jako redaktor působil v letech 1929–1939. Po nacistické okupaci pracoval krátce jako novinář Prager Zeitung, posléze kolaboroval s nacisty v rámci jejich zpravodajské služby Sicherheitdienst (SD) a zároveň opětovně nastoupil do redakce Národní politiky. Po válce ho před retribučním tribunálem zprvu zachránila spolupráce s československými bezpečnostními složkami (1945–1948). Přesto byl nakonec v říjnu 1948 odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Hradci Králové za kolaboraci ke 12 letům vězení.

Z výkonu trestu byl propuštěn s podlomeným zdravím na amnestii v roce 1955. Poté pracoval jako pomocný dělník v Kovodělném podniku hlavního města Prahy a vedle toho se opětovně zavázal ke spolupráci s StB, pro kterou získával zprávy z prostředí propuštěných retribučních vězňů a bývalých „sítí“ nacistických kolaborantů. Spolupráce s ním byla ukončena v roce 1963 v důsledku jeho kritického zdravotního stavu.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Svazky tajných spolupracovníků (TS), arch. č. TS-357552 MV; sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-99, sv. 3.

KALOUS, Jan: Ve službách sovětských poradců. Tlumočníci Jan (Ivan) Achremenko a Petr Bechyně. In: Paměť a dějiny. Praha: ÚSTR, 2012, č. 4, s. 83.