Oskar Valeš

Po sebevraždě otce vyrůstal u matčiny rodiny a po sirotčincích v Maďarsku. V roce 1930 se mu podařilo vystudovat obchodní akademii a poté odjel do Československa (ČSR), kde v té době pracovala jeho matka. V roce 1933 vstoupil do Komunistického svazu mládeže (Komsomol). Z finančních důvodů nemohl studovat medicínu, a tak do roku 1934 vystřídal několik manuálních zaměstnání, načež nastoupil povinnou vojenskou službu. V roce 1936 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Posléze se v letech 1936−1939 zúčastnil jako partyzán španělské občanské války. Po porážce republikánských sil odjel do Francie, kde po jejím napadení hitlerovským Německem vstoupil v lednu 1940 do československých vojenských jednotek, s nimiž po kapitulaci odjel do Velké Británie. Zde byl coby komunista internován až do února 1941. Po propuštění pracoval jako dělník v továrně a zároveň se angažoval v aktivitách Komunistické strany Československa (KSČ). Po napadení Sovětského svazu (SSSR) v červnu 1941 se opětovně přihlásil do armády, v níž sloužil od května 1942 až do osvobození v květnu 1945. Po okupaci nastoupil v roce 1945 do branného oddělení Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ), kde působil do září téhož roku. Posléze se stal kádrovým tajemníkem Krajského sekretariátu KSČ v Ústí nad Labem. Později tamtéž působil jako organizační tajemník a krajský velitel milicionářů. V říjnu 1948 byl odvolán do služeb ministerstva vnitra a od října 1950 vykonával v hodnosti podplukovníka funkci velitele 2. sektoru (rozvědka) ministerstva národní bezpečnosti. Dne 26. 4. 1951 byl zatčen.

Dne 23. 12. 1953 byl odsouzen k trestu odnětí svobody na 21 let. Trest si odpykával na Pankráci a v Leopoldově. V únoru 1956 proběhla revize procesu a byl osvobozen. Definitivně rehabilitován byl v lednu 1964. V 60. letech pracoval jako úředník na ministerstvu školství a kultury.

Archiv bezpečnostních složek - f. Personální spisy příslušníků MV (KP), eivd. č. KP-4063/12; sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-113.

ŠNAJDER, Bohuslav: Proces proti dvanácti milionům. Praha: Tvorba, 1990, s. 101−110.