Menu

Josef Urválek

Soudce, státní zástupce, prokurátor v politických monstrprocesech počátku 50. let, předseda Nejvyššího soudu v Praze.

Účast v procesech

1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: prokurátor  |  hlavní
1954, Marie Švermová a spol. (Tajemnický proces)  |  Role: soudce  |  předseda
1950, Proces s vedením záškodnického spiknutí proti republice – Horáková a spol.  |  Role: prokurátor
1953, Eduard Goldstücker a spol.  |  Role: prokurátor  |  hlavní

Životopis

V letech 1929 až 1934 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Počátkem 30. let se stal členem Československé sociálnědemokratické strany dělnické a aktivní byl i v rámci Sdružení sociálnědemokratického studentstva, sjednocujícího levicově orientované studenty. V letech 1936 až 1939 působil coby soudcovský čekatel u Krajského soudu v Českých Budějovicích, kde úspěšně složil zkoušky koncem září 1939. Jako soudce krajského soudu či referent státního zastupitelství (v letech 1941–1944 sídlily ve Vodňanech) působil do roku 1944, kdy byl totálně nasazen v českobudějovických smaltovnách. V květnu 1945 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). V letech 1945 až 1948 zastával pozici státního zástupce na jihočeském státním zastupitelství, přičemž v letech 1945 až 1946 byl žalobcem (posléze i vedoucím úřadu veřejné žaloby) při Mimořádném lidovém soudu v Českých Budějovicích. Od září 1946 působil také v rámci veřejné žaloby u Národního soudu (např. proces s Radolou Gajdou a Rudolfem Dominikem). V únoru 1948 se stal předsedou tzv. Akčního výboru Národní fronty (AV NF) u Krajského soudu v Českých Budějovicích. V jihočeské metropoli posléze zastával v letech 1948 až 1953 funkci krajského prokurátora a zároveň v letech 1950 až 1952 zastupoval obžalobu u Státního soudu Praha v celé řadě politických monstrprocesů – např. „Milada Horáková a spol.“, „Wiliam N. Oatis a spol.“ či s představiteli církevní hierarchie.
V letech 1953 až 1963 působil ve funkci předsedy Nejvyššího soudu v Praze. Počátkem 60. let se stal členem pracovní skupiny nejvyššího soudu (v souvislosti s tzv. Kolderovou komisí) pro posouzení procesů z 50. let. Šetření nezákonností nakonec přispělo k jeho odvolání z pozice předsedy (oficiálně „ze zdravotních důvodů“), svoji spoluvinu na tvorbě procesů však odmítal. V následujících letech byl zaměstnaný ve Vědecko-výzkumném ústavu kriminalistiky Generální prokuratury, kde se věnoval kriminalitě mládeže.

K dalšímu čtení

BABKA, Lukáš – ŠIMÁNKOVÁ, Alena – VOREL, Jaroslav: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl II. Praha: ÚDV, 2004. KAPLAN, Karel: Československo v letech 1948–1953: 2. část: Zakladatelské období komunistického režimu. Praha: SPN, 1991. KUKLÍK, Jan a kol.: Vývoj československého práva 1945–1989. Praha: Linde, 2009. PAŽOUT, Jaroslav – ZÍTEK, Adam a kol.: Lexikon nejvyšších představitelů československé justice a prokuratury v letech 1948–1989. Praha: ÚSTR, 2019. VAŠÁKOVÁ, Alžběta: Život Josefa Urválka. Diplomová práce. Praha: PedF UK, 2018.
i
Narození:
28. 4. 1910
České Budějovice
Úmrtí:
29. 11. 1979
Praha
Člen KSČ:
Ne
Manžel / manželka:
Vlasta Koudelková (1912)