Ján Ursíny

V letech 1912–1915 studoval na hospodářské škole ve Šlapanicích. Počátkem 20. let se stal členem a posléze funkcionářem slovenské Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu („agrárníci“), měl blízko k Milanu Hodžovi a ve straně působil až do roku 1938. Stal se spoluzakladatelem a organizátorem slovenského zemědělského družstevnictví za první republiky. V letech 1935–1939 byl poslancem Národního shromáždění (NS). V roce 1938 zprvu spolupracoval s Hlinkovou slovenskou ľudovou stranou na programu autonomie Slovenska, po okupaci Československa a ustavení samostatného Slovenského státu přešel do odboje. V občanském zaměstnání pracoval v zemědělských družstevních organizacích v Rakši a Bratislavě. V protifašistickém hnutí spolupracoval s osobnostmi z různých politických proudů, mj. i se slovenskými komunisty. V roce 1943 se stal spoluzakladatelem Slovenské národní rady (SNR) a podílel se na koordinaci příprav Slovenského národního povstání. V letech 1944–1945 se účastnil vrcholných jednání československého zahraničního odboje a stal se členem předsednictva SNR. Po válce spoluzaložil slovenskou Demokratickou stranu (DS), v níž působil jako předseda (1945) a místopředseda (1945–1947). V letech 1945 až 1947 taktéž zastával funkce místopředsedy československé vlády a poslance NS (1945 až 1948). Na podzim 1947 byl v důsledku snah komunistů o zdiskreditování DS a politické krize na Slovensku odvolán z vlády a po komunistickém převratu odsouzen v dubnu 1948 ve vykonstruovaném procesu na 7 let vězení.

V roce 1953 byl propuštěn z vězení. Živil se jako zemědělský dělník v Rakši a skladník v Turčanských Teplicích. V roce 1964 byl rehabilitován.

MAŤOVČÍK, Augustín a kol.: Slovenský biografický slovník. VI. zväzok T–Ž. Martin: Matica slovenská, 1994, s. 190. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 403.