Antonín Trousil

Vyučil se typografem a politicky se angažoval v sociální demokracii, za níž byl po určitou dobu starostou Troje. V roce 1921 se stal zakládajícím členem Komunistické strany Československa (KSČ). V letech 1921−1926 působil jako funkcionář všech náčelnických rad levicově orientované tělovýchovné organizace Federace dělnických tělocvičných jednot (FDTJ), přičemž v letech 1924−1926 působil jako předseda její federální rady. Významně se podílel na ovládnutí FDTJ komunisty a její přeměně ve Federaci proletářské tělovýchovy, které byl v letech 1926−1936 předsedou. V roce 1927 vybudoval tiskárnu Rudého práva v pražském Karlíně a posléze působil jako její ředitel. Po nacistické okupaci se v roce 1942 zapojil do komunistického odboje, za což byl v letech 1944−1945 vězněn v koncentračním táboře. Po válce působil jako funkcionář tzv. lidosprávy a po komunistickém únorovém převratu zastával v letech 1948−1953 funkci předsedy Obvodního národního výboru v Praze 8.

V letech 1953−1958 zastával funkci ředitele Leninova muzea v Praze.

KRECHLER, Vladimír a kol.: Příruční slovník k dějinám KSČ. Sv. II, P−Ž. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1964, s. 908. KVASIL, Bohumil a kol.: Malá československá encyklopedie, D−CH. Praha: Academia − Encyklopedický institut ČSAV, 1985, s. 299. Soudruh Anotnín Trousil sedmdesátníkem. In: Rudé právo, 24. 10. 1951, s. 6. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 378.