Jan Šverma

V letech 1920−1924 studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1921 vstoupil do KSČ. Během studií se seznámil se svojí budoucí ženou Marií Švábovou, pozdější komunistickou funkcionářkou, s níž měl dceru Jiřinu. Po vstupu do KSČ se angažoval ve stranické mládežnické organizaci (Komsomol) a pracoval také v Komunistické studentské frakci (Kostufra). V roce 1924 zanechal studií a naplno se věnoval politické práci. V letech 1924−1926 poprvé zasedal v politickém byru ÚV KSČ a byl členem redakce Večerníku Rudého práva. V letech 1926–1928 pobýval v Sovětském svazu (SSSR), kde studoval na Mezinárodní leninské škole a v roce 1928 se zúčastnil VI. kongresu Komunistické internacionály (Kominterna, KI). Na V. sjezdu KSČ v roce 1929 byl zvolen do ÚV, politbyra, sekretariátu a pověřen funkcí vedoucího odborového oddělení ÚV KSČ. Po nuceném odchodu Klementa Gottwalda do SSSR se společně s Rudolfem Slánským stal faktickým vedoucím KSČ (1934–1936), kterou se mu i díky mírnějším postojům (tzv. lidová fronta) povedlo dostat z politické izolace. V roce 1935 se stal poslancem NS a téhož roku byl zvolen kandidátem Exekutivy KI. Krátce nato byl pověřen funkcí šéfredaktora Rudého práva (1936–1938). Po kritice za tzv. pravicový oportunismus byl společně se Slánským odvolán v roce 1936 ze sekretariátu ÚV KSČ, nadále však zůstal v jiných vrcholných funkcích. V říjnu 1938 odešel do exilu. Pracoval v moskevském exilovém vedení KSČ, zahraničním sekretariátu KI či československém vysílání moskevského rozhlasu. Koncem září 1945 se coby člen Válečné rady při Hlavním partyzánském štábu zúčastnil Slovenského národního povstání, po jehož porážce při ústupu tragicky zahynul.

Národní archiv - KODEŠ, Jiří: Jan Šverma 1901–1944 (1920–1950). Inventární pomůcka č. 1406. Praha: SÚA, 1957.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 2727.

SOMMER, Vítězslav: Šverma Jan. In: In: ANEV, Petr – BÍLÝ, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989) L–Z. Praha: Academia – ÚSTR, 2018, s. 435–439.