Jaroslav Stránský

Pocházel z rodiny zakladatele Lidových novin Adolfa Stránského. V roce 1907 vystudoval práva na české Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Již od mládí se věnoval politické žurnalistice, zejména v Lidových novinách. Po vzniku Československa v roce 1918 se stal poslancem Národního shromáždění (NS) a spoluzakladatelem a členem Československé národní demokracie. Záhy se s ní rozešel v důsledku její „protihradní“ politiky a složil poslanecký mandát. V roce 1925 založil Národní stranu práce, která se po neúspěchu ve volbách později sloučila s Československou stranou národně socialistickou (ČSNS). Za ČSNS posléze zastával v letech 1929−1938 poslanecký mandát. Vedle toho byl od roku 1925 majitelem nakladatelství „František Borový“ a zabýval se taktéž právní vědou coby docent a profesor trestního práva na Masarykově univerzitě v Brně. Během zářijové krize v roce 1938 se stal členem Výboru na obranu republiky a ostře kritizoval mnichovskou kapitulaci. Posléze odešel do exilu ve Velké Británii, kde v letech 1940−1945 působil jako exilový ministr spravedlnosti. V této funkci se podílel mj. na tvorbě poválečných retribučních zákonů. Vedle toho byl také komentátorem českého vysílání British Broadcasting Corporation (BBC). Po okupaci se stal členem předsednictva ČSNS a poslancem NS (1945−1948). Krátce působil jako ministr spravedlnosti a od listopadu 1945 do června 1946 zastával post náměstka předsedy vlády. V letech 1946−1948 byl ministrem školství a osvěty. Ve vládě patřil k předním odpůrcům komunistických praktik a kritikem jejich snah o dosažení mocenské hegemonie. Během únorové politické krize v roce 1948 podal s dalšími ministry demisi a po komunistickém převratu odešel do emigrace ve Velké Británii.

V emigraci se zapojil do činnosti exilových organizací, jako např. Rady svobodného Československa, a spolupracoval s československým vysíláním BBC a od roku 1951 také s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa. Vydal řadu historicko-politických úvah ve sbírce Doklady a rozpravy vydávané Ústavem dr. Edvarda Beneše v Londýně.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 2501.

TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 203. PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1984, sv. 1. Curych: Konfrontace, 1982, s. 46−47.