Paul-Henri Spaak

Vystudoval práva a po advokátní praxi (1921−1931) se stal členem belgického zákonodárného sboru za socialistickou stranu. Od roku 1936 působil v exekutivě jako ministr zahraničí (1936−1938) a posléze jako první socialistický předseda vlády (1938−1939). V období druhé světové války a okupace byl ministrem zahraničí exilové vlády v Londýně (1940−1944). Koncem války sehrál významnou roli při utváření OSN a v roce 1946 se stal prvním předsedou jejího Valného shromáždění. Patřil k zastáncům těsnější spolupráce evropských národů a jako poválečný ministr zahraničí (1945−1947) se stal jedním z tvůrců celní unie Beneluxu. V letech 1947−1949 opětovně zastával post předsedy vlády Belgie a v zahraniční politice se podílel na vytvoření obranné aliance mezi Velkou Británií, Francií a zeměmi Beneluxu, což vyústilo v sjednocení jejich priorit se zájmy USA a vytvoření NATO v roce 1949. V letech 1949−1951 byl předsedou poradního shromáždění Rady Evropy a stal se jednou z klíčových osobností spjatou s evropskou integrací v 50. letech.

V letech 1954−1957 a 1961−1966 opětovně zastával post belgického ministra zahraničí a v mezidobí byl generálním tajemníkem NATO. Po odchodu z politického života v roce 1966 se živil jako soukromý podnikatel.

Encyklopedia Britannica, Paul-Henri Spaak. Belgian statesman (online, 15. 9. 2022): https://www.britannica.com/biography/Paul-Henri-Spaak TEED, Peter: Moderní oxfordský slovník 20. století. Praha: Iris, 1994, s. 483.