Juraj Slávik

Studoval práva v Budapešti, Berlíně a v Paříži, která dokončil v roce 1913. Již v této době byl literárně činný a živil se též jako překladatel. V letech 1912−1914 redigoval časopis Prúdy. První světovou válku prožil v týlové službě na ruské frontě. Po vzniku Československa (ČSR) v roce 1918 se stal poslancem NS a tajemníkem jeho Slovenského klubu. Stál a zrodu a konstituování Slovenské národní a rolnické strany a po jejím sloučení s Republikánskou stranou zemědělského a malorolnického lidu („agrárníci“) se stal jejím generálním tajemníkem pro Slovensko. Po uzákonění župního zřízení se stal županem ve zvolenské župě a v letech 1925−1928 zastával tutéž funkci v župě košické. V roce 1926 se stal ministrem zemědělství a správcem ministerstva pro sjednocení zákonů a organizaci správy v úřednické vládě Jana Černého. V roce 1929 byl opětovně zvolen poslancem NS (1929−1935) a jmenován ministrem vnitra v Udržalově vládě (1929−1932). Od roku 1933 působil v diplomatických službách, nejprve jako vládní delegát v Mezinárodní unii při Společnosti národů a poté jako vyslanec v Polsku (1936−1939). Po nacistické okupaci se zapojil do odboje nejprve v Polsku a po jeho porážce ve Francii, kde se stal členem Československého národního výboru. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 odjel do Velké Británie, kde byl jmenován ministrem vnitra exilové vlády, kterýžto post vykonával až do dubna 1945. Po okupaci se stal šéfem kabinetu státního tajemníka V. Clementise na ministerstvu zahraničních věcí a v červnu 1946 byl jmenován československým velvyslancem v USA. Po únorovém komunistickém státním převratu v roce 1948 se vzdal úřadu a zůstal v USA. Aktivně pracoval v československých exilových organizacích, v únoru 1949 se spolupodílel na založení Rady svobodného Československa, přičemž se stal členem jejího výkonného výboru.

Kromě mnoha dalších exilových aktivit byl také místostarostou Ústředí československého sokolstva v zahraničí a členem odbočky Československé národní rady americké ve Washingtonu.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 2415.

KOLÁŘ František a kol.: Kdo byl kdo za první republiky. Politická elita meziválečného Československa 1918−1938. Praha: Pražská edice, k. s., 1998, s. 225−226. PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1984, sv. 1. Curych: Konfrontace, 1982, s.42−45. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 148.