Joseph Joshua Schwarz

Narodil se v rodině ortodoxního židovského rabína na území dnešní Ukrajiny, spadající tehdy pod nadvládu impéria ruských Romanovců. Roku 1907 emigroval s rodinou do USA, kde jeho otec působil jako rabín v Baltimoru. Navštěvoval židovský seminář pro rabíny na soukromé ortodoxní židovské škole Yeshiva University v New Yorku a s vynikajícími studijními výsledky absolvoval studium semitských jazyků a literatury na Yaleově univerzitě v New Havenu, kde získal v roce 1928 doktorát. Ve dvacátých letech 20. století působil jako rabín v New Yorku. Coby vysokoškolský pedagog a uznávaný odborník na semitské jazyky přednášel na Americké univerzitě v Káhiře a na univerzitě v newyorském Long Islandu. Velmi se angažoval v podpoře mezinárodního sionismu a v polovině třicátých let působil jako ředitel federace židovských dobrovolnických spolků v Brooklynu. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 vstoupil do služeb JDC, neziskové organizace podporující záchranu Židů ohrožených nebezpečím ze strany expandujícího nacistického Německa. Jako předseda sekce JDC pro zámořské operace odešel počátkem roku 1940 do Paříže, kde vedl její tamější kancelář. Po obsazení francouzské metropole vojsky německého wehrmachtu v červnu téhož roku odletěl do Lisabonu, kde setrval až do konce války. Díky jeho aktivitám v rámci JDC se podařilo zachránit tisíce židovských uprchlíků z nacisty okupovaných území. Po ukončení válečných operací se v roce 1945 vrátil do Paříže. Prezident USA Harry S. Truman jej v červnu 1945 spolu s americkým pověřencem u Mezivládního výboru pro uprchlíky Earlem G. Harrisonem vyslal na inspekci do zadržovacích táborů v amerických okupačních zónách v Německu a Rakousku, jejímž výsledkem byla rozsáhlá zpráva o stavu a životních podmínkách židovských uprchlíků v těchto zařízeních. Na základě této zprávy a díky spolupráci amerických okupačních úřadů a pracovníků Správy spojených národů pro pomoc a obnovu (United Nations Relief and Rehabilitation Administration, UNRRA) došlo záhy k výraznému zlepšení materiální situace přeživších holokaustu v táborech. Svou výraznou aktivitou v poválečných letech přispěl k transferu desítek tisíc Židů z Evropy, severní Afriky a arabských zemí Blízkého východu do nově vzniknuvšího Izraele.

Po návratu do USA se stal v roce 1951 předsedou humanitární organizace United Jewish Appeal. V letech 1955 až 1970 vykonával funkci viceprezidenta finanční instituce Israel Bonds v New Yorku, jež zajišťovala masivní podporu ekonomice mladého židovského státu ze strany americké židovské komunity. Za své významné humanitární aktivity obdržel několik ocenění a vyznamenání ze strany četných židovských spolků, kulturních institucí, vysokých škol, ale i od Státu Izrael, který mu roku 1964 udělil medaili za jeho zásluhy v oblasti organizace židovské emigrace.

Joseph Schwartz, Jewish aide, dies. In: New York Times, 2. 1. 1975, p. 36; Encyklopedia.com, životopis J. Schwartze, (online, 2. 3. 2024): https://www.encyclopedia.com/religion/encyclopedias-almanacs-transcripts-and-maps/schwartz-joseph-j. Kent State University Libraries, životopis J. Schwartze (online, 2. 3. 2024): https://www.library.kent.edu/OhKeUSC0204