Hubert Ripka

V roce 1921 vystudoval historii na Univerzitě Karlově v Praze a v letech 1919−1925 pracoval jako archivář na ministerstvu národní obrany. Byl žurnalisticky aktivní, v letech 1923−1938 jako spolupracovník a redaktor Demokratického středu, 1925−1930 byl redaktorem Národního osvobození a poté do roku 1938 zahraničněpolitickým redaktorem Lidových novin. Svůj zájem zaměřil zejména na země Malé dohody, Francii, Jugoslávii a Sovětský svaz (SSSR). V zahraniční politice inklinoval k linii ministra zahraničí E. Beneše, spočívající ve spolupráci se západními demokratickými velmocemi a Společností národů. Politicky aktivní byl nejprve v Československé národní demokracii a od poloviny 30. let v ČSNS. Stal se zásadním kritikem mnichovské kapitulace a po nacistické okupaci v březnu 1939 se zapojil do zahraničního odboje, nejprve ve Francii jako člen Československého národního výboru, posléze ve Velké Británii, kde působil v letech 1940−1941 jako státní tajemník na exilovém ministerstvu zahraničních věcí a v letech 1941−1945 jako státní ministr. Vedle toho řídil československé vládní vysílání British Broadcasting Corporation (BBC) a vyvíjel přednáškovou a publicistickou činnost. Na jaře 1945 byl pověřen likvidací československého exilového státního zřízení v Londýně. V letech 1945−1948 působil jako člen předsednictva ČSNS, poslanec Národního shromáždění a ministr zahraničního obchodu. Svými postoji jednoznačně vystupoval proti vzrůstajícím komunistickým totalitním praktikám. Během únorové politické krize v roce 1948 podal společně s dalšími ministry demisi proti snaze komunistů uchopit moc. Po komunistickém státním převratu uprchnul v dubnu 1948 do exilu. Byl aktivní v československých exilových organizacích a stal se členem výkonného výboru Rady svobodného Československa.

Od podzimu 1949 do roku 1955 působil v USA, kde přednášel mezinárodní politiku a novodobé středoevropské dějiny na amerických univerzitách. Od roku 1955 žil v Anglii. Vedle dalších aktivit se věnoval také vědecké práci – publikoval řadu studií a úvah o moderních československých dějinách, o politickém vývoji SSSR a zemích tzv. východního bloku.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 2249.

KOLÁŘ František a kol.: Kdo byl kdo za první republiky. Politická elita meziválečného Československa 1918−1938. Praha: Pražská edice, k. s., 1998, s. 213. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. III. díl Q–Ž. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 42−43.