Milan Reiman

Vystudoval stavitelství na Českém vysokém učení technickém a věnoval se také národohospodářství. Poté pracoval na Ředitelství pro stavbu vodních cest při ministerstvu veřejných prací, kde se podílel na projektech výstavby vodních děl na Vltavě. Zároveň působil jako hospodářsko-technický redaktor Národní politiky (1937−1938). Za nacistické okupace byl členem komunistického odboje. Po vydání zatykače na jeho osobu v únoru 1941 přešel do podzemí. Pod pseudonymem „Miloš Novotný“ pracoval od ledna 1943 jako pomocný dělník v automobilce Praga a dále byl činný v odboji až do května 1945. Po válce působil asi od června do prosince 1945 ve funkci generálního tajemníka Ústředního svazu průmyslu a poté jako průmyslový referent náměstka předsedy vlády Klementa Gottwalda. Dále zastával funkce místopředsedy NHK ÚRO a člena NHK ÚV KSČ. V prosinci 1946 se stal vedoucím Úřadu předsednictva vlády a členem Ústřední plánovací komise. V letech 1946−1947 byl poslancem NS. Po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 byl zvolen do předsednictva ÚRO a předsedou NHK ÚRO. Dále byl členem představenstva kovodělných a strojírenských závodů a plánovací sekce národohospodářského oddělení ÚV KSČ. Dne 24. 11. 1949 došlo k jeho zatčení pro podezření z nepřátelské činnosti v hospodářství a dne 6. 12. 1949 byl nalezen oběšený v cele vyšetřovací vazby.

V 50. a 60. letech se přešetřením jeho úmrtí zabývali příslušníci Inspekce ministra vnitra, jimiž nebylo zjištěno cizí zavinění.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-36; f. Inspekce ministra vnitra (f. A 8/1), inv. j. 239, inv. j. 1129.

Archiv Poslanecké sněmovny - f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. č. 2220.

KALOUS, Jan: Šetření sebevraždy Milana Reimana. In: Securitas Imperii. Praha: ÚDV, 2006, sv. 13, s. 108–112.