Anton Rašla

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě (1937) a poté pokračoval službou v armádní justici. V roce 1939 vykonal vojenskou soudcovskou zkoušku a od listopadu sloužil ve skupině důstojníků vojenské justiční služby. Během nacistické okupace a existence Slovenského státu působil jako polní prokurátor na východní frontě či jako prokurátor a soudce na několika vojenských prokuraturách a při Vojenském soudu v Bratislavě. Coby vysoký důstojník vojenské justice spolupracoval s komunistickým odbojem, za což byl v květnu 1944 vyloučen z armády a žil v ilegalitě. Během Slovenského národního povstání se stal hlavním vojenským prokurátorem povstalecké armády, organizoval špionážní činnost, byl členem Slovenské národní rady a po porážce působil v partyzánských jednotkách. Po válce se podílel na budování nového důstojnického sboru armády, vojenských zpravodajských orgánů a od října 1945 opětovně působil ve vojenské justici. Zastával funkci náměstka generálního prokurátora v Praze a od března 1946 byl státním žalobcem u Národního soudu v Bratislavě, kde mj. vedl obžalobu v procesu s nejvyššími představiteli Slovenského státu. Od roku 1946 byl taktéž poslancem Slovenské národní rady. Počátkem roku 1948 se stal náměstkem vrchního vojenského prokurátora v Bratislavě a aktivně se podílel na únorovém komunistickém převratu. Poté působil v hodnosti brigádního generála (prosinec 1949) jako vyšší vojenský prokurátor v Trenčíně (1948−1950) a v Bratislavě (1950−1951), přičemž se podílel na tehdejších vykonstruovaných procesech s představiteli armády. V souvislosti s tažením proti tzv. slovenským buržoazním nacionalistům byl v roce 1952 zatčen.

Dne 18. 11. 1954 byl odsouzen na doživotí, díky prezidentské amnestii z roku 1955 mu byl trest snížen na 25 let vězení a díky revizi procesu v roce 1957 byl propuštěn na svobodu. Poté pracoval ve Stavokombinátě a dodělal si stavební průmyslovku. V roce 1963 byl rehabilitován. Posléze přednášel na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě (1963−1968) a poté pracoval do června 1970 ve Vojenském historickém ústavu v Bratislavě. Během důchodu ještě působil do roku 1984 na Katedře trestního práva Právnické fakulty Univerzity Pavla Jozefa Šafaříka v Košicích.

MASKALÍK, Alexej: Rašla Anton: In: Vojenské osobnosti odboje 1939–1945. Praha: VHÚ Praha – VHÚ Bratislava, 2005, s. 245−246. MASKALÍK, Alexej: Rašla Anton. In: Vojenské osobnosti dejín Slovenska 1939−1945. Bratislava: VHÚ, 2013, s. 205−206. RAŠLA, Anton. Civilista v armáde. Spomienky na roky 1938–1945. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1967. RAŠLA, Anton. Polní prokurátor vzpomíná. Vzpomínky na léta 1938–1945. Praha: Naše vojsko, 1970.