Svatopluk Rada

Po absolvování Vysoké školy báňské v Příbrami v roce 1928 pracoval u Báňské a hutní společnosti, kde se specializoval na průzkum a hodnocení ložisek nerostných surovin. V letech 1930−1932 pobýval jako geolog v Sovětském svazu (SSSR). Po návratu do Československa (ČSR) byl odborným asistentem na Vysoké báňské škole a od roku 1936 působil jako důlní inženýr nejprve v Turecku, posléze v Bulharsku a později v Jugoslávii. Koncem 30. let začal spolupracovat s československou zpravodajskou službou, pro niž získával zprávy z oblasti bulharského, tureckého či jugoslávského průmyslu. Prostřednictvím československého vojenského atašé v Bulharsku gen. Rudolfa Bulandra navázal v prvních letech druhé světové války také spolupráci s francouzskou a britskou tajnou službou. V důsledku invaze nacistických vojsk na Balkán byl v roce 1941 nucen uprchnout před hrozící perzekucí a po nějaký čas se živil jako důlní inženýr či zástupce Baťova koncernu na Blízkém a Středním východě. V roce 1943 se přesunul do SSSR, kde se souhlasem československé exilové reprezentace spolupracoval se sovětskou zpravodajskou službou, o jejímž úkolování měl informovat velitele tuzemské vojenské mise v SSSR Heliodora Píku. Během pobytu v SSSR se také sblížil s některými československými komunisty, např. s Rudolfem Slánským. Posléze se stal příslušníkem československé armády v SSSR. Po okupaci byl jmenován do funkce generálního ředitel Ústřední báňské správy na ministerstvu průmyslu, která měla na starosti všechny znárodněné doly v ČSR (později ústřední ředitel národního podniku Československé doly). Dále se stal jedním z klíčových představitelů Stálé smíšené československo-sovětské komise v Praze řídící Jáchymovské doly a dohlížející na dodávky uranové rudy pro SSSR. V letech 1949–1951 působil ve funkci náměstka ministra průmyslu. V důsledku své dřívější práce pro západní zpravodajské služby, kumulace funkcí v klíčovém odvětví národního hospodářství, dosazování údajně kompromitovaných osob na vysoké posty a později i díky přátelství s Rudolfem Slánským a dalšími osobami odsouzenými v jeho kauze (Šling, Frejka, Smrkovský aj.) byl od roku 1949 sledován Státní bezpečností (StB). Dne 18. 4. 1952 měl za podivných okolností spáchat sebevraždu ve své vile v Praze na Smíchově. Stalo se tak těsně před jeho plánovaným zatčením StB pro podezření ze špionáže pro britskou zpravodajskou službu.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (sb. ZV), arch. č. ZV-122, sv. 6; f. Velitelství Státní bezpečnosti (f. 310), sign. 310-87-28; f. Inspekce ministra vnitra (f. A 8/2), inv. j. 1448.

BAUER, Zdeněk a kol.: Jáchymovské tábory – peklo, ve kterém mrzlo. Praha: NZB, 2019. ZEMAN, Zbyněk. Na uranu záleží. Praha: Academia, 2020. Wikipedie - Otevřená encyklopedie, Svatopluk Rada (online, 10. 9. 2022): https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopluk_Rada