František Priester

Po maturitě na české státní reálce v Mladé Boleslavi vystudoval chemický obor na Českém vysokém učení technickém v Praze. V letech 1930−1939 pracoval v Kralupské olejářské společnosti v Brně, nejprve jako provozní chemik, později jako vedoucí skladu pro Moravu, Slezsko a Slovensko. Již od studentských let se politicky angažoval a v roce 1923 vystoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Stal se členem Komunistického svazu mládeže (Komsomol) a během vysokoškolských studií byl aktivní v Komunistické studentské frakci (Kostufra) a Mezinárodním výboru socialistického studentstva. Počátkem 30. let působil v brněnských stranických strukturách a podílel se na vzniku místní skupiny Levé fronty. Dále byl také šéfredaktorem levicového periodika Náš kraj a později se angažoval ve Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku. Po nacistické okupaci v březnu 1939 byl coby komunista zatčen a vězněn do konce války v koncentračních táborech. Později svědčil v Dachau před americkým vojenským tribunálem, který v bývalém koncentračním táboře soudil nacistické válečné zločince. Po osvobození byl Krajským výborem KSČ v Brně dosazen do funkce předsedy sboru národní správy společnosti Biochema a po jejím znárodnění, na jehož přípravě se aktivně podílel, se stal náměstkem podnikového ředitele. Během únorového komunistického převratu v roce 1948 řídil coby člen tzv. akčního výboru Národní fronty „očistu“ podniku. Poté se dále podílel na znárodnění a správě konzerváren spadajících pod Biochemu, která se v prosinci 1948 transformovala v národní podnik Fruta. Vedle toho také do počátku roku 1949 zasedal v plénu Zemského národního výboru v Brně, kde mimoto zastával také funkce člena hospodářsko-finanční a průmyslové komise. Co se týče stranických funkcí, byl členem Okresního výboru KSČ ve Starém Brně a členem krajské a ústřední NHK ÚV KSČ. V roce 1949 nastoupil jako podnikový ředitel Konzerváren a lihovarů v Uherském Hradišti. V roce 1950 byl zatčen.