Rudolf Peschel

Vyučil se truhlářem a do roku 1932 pracoval jako truhlářský tovaryš. Od roku 1928 byl aktivním členem Komunistického svazu mládeže (Komsomol), v němž později působil jako funkcionář a člen ústředního výboru. V roce 1933 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a o rok později odcestoval z pověření strany do Sovětského svazu (SSSR), kde absolvoval Leninskou školu Komunistické internacionály (Kominterna). Po návratu do Československa v roce 1935 byl tajemníkem německé mládeže (Deutsche Jugendbund) v Teplicích a posléze v Kroměříži až do přelomu let 1938−1939. Po nacistické okupaci v březnu 1939 odešel do exilu v SSSR. V Moskvě se stal členem československé sekce Kominterny, přičemž studoval její politickou školu. Po invazi nacistů do SSSR v červnu 1941 se přihlásil do armády, absolvoval výsadkářský a zpravodajský kurs sovětské tajné služby NKVD a v roce 1943 byl shozen jako parašutista do Polska s úkoly organizovat partyzánský odboj v týlu nepřítele jižně od Varšavy. V rámci plnění svěřených úkolů se posléze dostal do protektorátu a na Ostravsku začal organizovat ilegální zpravodajskou a partyzánskou činnost v kooperaci s postupující Rudou armádou, s jejímiž jednotkami byl ve spojení prostřednictvím vysílačky. V říjnu 1944 byl zatčen gestapem a do konce války vězněn v koncentračním táboře v Dachau. Podařilo se mu přežít tzv. pochod smrti a po osvobození se přestěhoval do Ostravy, kde nastoupil jako tajemník kádrové a bezpečnostní komise Krajského výboru KSČ (KV KSČ). V květnu 1949 byl delegátem IX. sjezdu KSČ. Posléze až do svého zatčení působil jako zástupce Vítězslava Fuchse, vedoucího tajemníka pro věci kádrové KV KSČ v Ostravě. Dne 8. 2. 1951 byl zadržen a později obviněn z „nepřátelské činnosti uvnitř strany“ a dosazování „nepřátelských živlů“ do vlivných funkcí v krajských správních a hospodářských strukturách.

Dne 3. 5. 1954 byl odsouzen Nejvyšším soudem v Praze k šesti letům odnětí svobody, do nichž bylo započteno snížení sazby v důsledku dvou amnestií z roku 1948 a 1953. Díky již odpykané vazbě byl propuštěn na svobodu. Proti rozsudku se však odvolal generální prokurátor, kterému dal tentýž soud za pravdu 28. 7. 1954 a Peschel byl opětovně odsouzen k šesti letům vězení, tentokrát zmírněných pouze amnestií z roku 1953 na čtyři roky. Vězněn byl na Pankráci a v důsledku započítané vazby byl dne 19. 3. 1955 propuštěn na svobodu. Počátkem 60. let pracoval jako vedoucí údržbářské čety domovní správy na sídlišti Ostrava-Poruba. V roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-87; f. Inspekce ministra vnitra (A 8/1), inv. j. 1574.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Rudolfa Peschela.

BÍLÝ, Matěj – LÓŽI, Marián – ŠLOUF, Jakub. Nervová vlákna diktatury. Regionální elity a komunikace uvnitř KSČ v letech 1945–1956. Praha: Karolinum – ÚSTR, 2019.