Štefan Osuský

Během studií na evangelickém lyceu v Bratislavě byl v roce 1906 kvůli odporu proti uherskému ministerstvu školství donucen odejít do USA, kde vystudoval evangelickou teologii ve Springfieldu, přírodní vědy a práva v Chicagu (1916). Za první světové války se aktivně zapojil po boku T. G. Masaryka do prvního odboje a v Paříži působil v Československé národní radě. Po vytvoření zatímní vlády v Paříži v říjnu 1918 se stal prvním diplomatickým zástupcem ve Velké Británii a v roce 1919 i prvním vyslancem Československé republiky. Účastnil se Pařížské mírové konference a v letech 1921–1940 zastával post vyslance ve Francii a významně se podílel na rozvoji vzájemných vztahů. Podílel se také na vzniku Malé dohody a Československo (ČSR) zastupoval i na půdě Společnosti národů. Po nacistické okupaci v březnu 1939 přetvořil svůj diplomatický úřad v Paříži v zárodek formujícího se odboje a podílel se na vzniku československé armády ve Francii. Formálně řídil exilovou diplomacii, své výsadní postavení však ztratil s kapitulací Francie. Poté se stal členem exilové vlády (1940–1942) a Státní rady v Londýně, kvůli sporům s prezidentem Benešem a dalšími politiky byl však odvolán a odjel do USA, kde zůstal i po válce. V Americe působil v akademické sféře a publikoval odborné stati o postavení ČSR v Evropě. Po komunistickém státním převratu se stal v roce 1949 členem exilové Rady svobodného Československa a zasedal také ve Společenství porobených národů.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 178–179. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl K–P. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 500–501.