Jaroslav Novák

V říjnu 1924 dosáhl doktorátu na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Od listopadu 1924 do listopadu 1926 byl praktikantem v soudcovské přípravné službě a auskultantem u Zemského soudu civilního (ZSC) v Praze. Od listopadu 1926 do konce roku 1927 působil jako auskultant u Okresního soudu Zbraslav. Koncem května 1927 složil soudcovské zkoušky, dne 11. 6. 1927 byl jmenován soudcem a v srpnu 1928 okresním soudcem při ZSC v Praze. Od 1. 9. 1928 do 24. 4. 1932 pak působil jako vyšetřující okresní soudce při Krajském soudu v Chrudimi, následně byl přidělen jako samosoudce k tamějšímu okresnímu soudu. S účinností od 1. 7. 1934 byl jmenován soudním radou. V roce 1936 přešel na pozici soudního rady u Krajského soudu trestního (KST) v Praze, kde byl nejprve místopředsedou (1938–1941) a posléze předsedou (1942–1945) senátu po celou dobu okupace. Po válce byl od června do září 1945 coby soudce KST v Praze přidělen k senátu pražského Mimořádného lidového soudu, kde posléze působil i při tzv. druhé retribuci v roce 1948. Po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Dne 24. 10. 1948 byl zproštěn služby u KST v Praze a nově delegován jako člen senátu ke Státnímu soudu Praha, jehož předsedou se stal s účinností od 1. 10. 1949. V roli nejvyššího člena pražského Státního soudu se podílel na přípravách a průběhu předních politických monstrprocesů počátku 50. let.

V „Procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským" působil jako předseda senátu Státního soudu Praha. Po zrušení Státního soudu se stal od roku 1953 soudcem pražského Nejvyššího soudu, kde působil jako soudce (1953–1955) a předseda senátu (1955–1956). V důsledku reorganizace senátů Nejvyššího soudu byl v roce 1957 odvolán z funkce předsedy a opětovně jmenován soudcem. V té době již trpěl dlouhodobou zdravotní indispozicí (ztráta zraku), v jejímž důsledku odešel dne 2. 12. 1958 do invalidního důchodu.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-100, sv. 7.

Národní archiv - f. Nejvyšší soud Praha, personální spis Jaroslava Nováka.

ŠIMÁNKOVÁ, Alena – VOREL, Jaroslav a kol.: Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl I. Praha: ÚDV, 2003.