František Moravec

V roce 1915 absolvoval obchodní akademii v Karlíně a koncem téhož roku narukoval do rakousko-uherské armády, kde byl zařazen do školy pro důstojníky v záloze. Po jejím dokončení byl odvelen na italskou frontu, kde 18. 6. 1918 padl do zajetí. Krátce nato vstoupil do Československých legií v Itálii. Koncem roku 1918 se vrátil do vlasti v hodnosti nadporučíka. V roce 1919 se účastnil bojů proti maďarským rudým gardám na Slovensku. Ve 20. letech prošel několika působišti a v letech 1926–1928 vystudoval Vysokou školu válečnou v Paříži. Po návratu do Československa (ČSR) zastával vyšší armádní funkce a v dubnu 1930 se stal členem studijní skupiny zpravodajského 2. oddělení hlavního štábu ministerstva národní obrany (MNO). Od dubna 1937 do listopadu 1938 byl vojenským atašé v Bulharsku. Poté do konce dubna 1939 působil ve stejné funkci v Rumunsku. Během druhé světové války se zapojil do odboje. V letech 1940−1941 byl ve vedení Československého výcvikového střediska – Východního a v listopadu 1942 se stal styčným důstojníkem při Hlavním velitelství spojeneckých sil na Středním východě v Káhiře. Posléze působil jako vojenský atašé u francouzské prozatímní vlády a při Hlavním velitelství spojeneckých sil v Severní Africe. V letech 1944−1945 byl v hodnosti plukovníka generálního štábu vojenským a leteckým atašé francouzské vlády. Po návratu do ČSR se v roce 1945 stal členem Komunistické strany Československa (KSČ) a opětovně působil ve vrcholných armádních funkcích. Dne 1. 12. 1947 byl ustanoven do hodnosti brigádního generála. V červnu 1948 se stal přednostou Vojenské kanceláře prezidenta republiky (VKPR) a došlo k jeho povýšení na divizního generála. Po odvolání z VKPR koncem roku 1948 byl jmenován zástupcem náčelníka Hlavního štábu MNO a tuto funkci zastával do dubna 1950. Dne 3. 1. 1951 byl zatčen a dne 1. 2. 1951 propuštěn ze služebního poměru.

V exilu se aktivně zapojil do organizování protikomunistického odboje, v němž se podílel na organizování zpravodajských skupin podporovaných západními demokratickými zeměmi. V roce 1962 se přestěhoval do USA, kde působil jako poradce americké vojenské rozvědky. Zemřel náhle na infarkt. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 mu byla navrácena hodnost brigádního generála.

MORAVEC, František − MORAVCOVÁ-DISHEROVÁ, Hana (ed.): Špion, jemuž nevěřili. Druhé vydání. Voznice: Leda, 2019. STEHLÍK, Eduard: Moravec František. In: Vojenské osobnosti odboje 1939–1945. Praha: VHÚ Praha – VHÚ Bratislava, 2005, s.198−199. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl K–P. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 402−403.