Josef Mírovský
Soukromý podnikatel, vysoký armádní důstojník, vedoucí skupiny politického zpravodajství Hlavní správy obranného zpravodajství (HS OBZ), přednosta 5. oddělení štábu Velitelství 1. vojenské oblasti (VO 1), velitel 4. tankové divize v Táboře.
Účast v procesech
1953, Josef Mírovský
| Role: obžalovaný
| odsouzen
Životopis
Po maturitě na reálce v roce 1926 nastoupil o rok později jednoletou základní vojenskou službu a poté se stal vojákem z povolání. V letech 1929−1930 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě a v roce 1936 byl přijat na Vysokou školu válečnou v Praze, kterou absolvoval koncem 30. let. Po nacistické okupaci a rozpuštění československé armády pracoval v letech 1939−1941 jako komisař na ministerstvu hospodářství protektorátní vlády. Poté se stal soukromým společníkem v tiskařském podniku v Praze. V roce 1944 se mu narodila dcera, která byla od dětství hluchoněmá. Po válce se stal v roce 1945 členem Komunistické strany Československa (KSČ) a nastoupil službu v Československé lidové armádě (ČSLA). Posléze došlo k jeho jmenování do funkce vedoucího skupiny politického zpravodajství na Hlavní správě obranného zpravodajství (HS OBZ), kde byl jeho přímým nadřízeným Bedřich Reicin. V této době si měl Mírovský údajně podvodně opatřit potvrzení dokládající jeho odbojovou činnost za války. V roce 1946 byl přeřazen do funkce přednosty 5. oddělení štábu (bývalé OBZ) Velitelství 1. vojenské oblasti (VO 1), kde v rámci svých stranických funkcí zastával v letech 1948−1949 pozici předsedy vojenského oblastního vedení stranické práce. Později se stal velitelem 4. tankové divize v Táboře, jímž byl až do svého zatčení dne 10. 6. 1951. Posléze byl obviněn z toho, že jako bývalý soukromý podnikatel se spolčil s Reicinem, s nímž vydal Američanům v roce 1946 tzv. štěchovický archiv a později „potlačoval“ zprávy o nepřátelské činnosti „Rudolfa Slánského a spol.“
Dne 22. 5. 1953 byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl na základě amnestií nejprve snížen na doživotí a v roce 1955 na 25 let. Trest si odpykával na Jáchymovsku, v Leopoldově, na Pankráci a ve Valdicích. Dne 10. 5. 1960 byl propuštěn na svobodu v důsledku amnestie prezidenta republiky. V roce 1963 byl rehabilitován.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - f. Ministerstvo národní bezpečnosti (f. MNB), arch. č. MNB-51; f. Inspekce ministra vnitra (A 8/1), inv. j. 788, inv. j. 1521.
Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Josefa Mírovského.
i
Narození:
22. 11. 1907
Jaromeř
Jaromeř
Úmrtí:
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Milada Herejková (1914)
Děti:
Eva (1944)