Ivo Milén

V letech 1914−1919 žil s rodiči v Budapešti. Po přestěhování na Slovensko maturoval v roce 1929 na reálném gymnáziu v Prievidzi. V roce 1935 dokončil studium Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě a vyučoval na gymnáziích v Levicích a Michalovcích. Po vzniku samostatného Slovenského státu byl koncem roku 1939 ze zaměstnání propuštěn z rasových důvodů a živil se jako dělník. Od prosince 1941 do roku 1944 byl internován v koncentračním táboře v Novákách. Během Slovenského národního povstání a osvobozovacích bojů působil u partyzánů. V červnu 1945 nastoupil na Zemský odbor bezpečnosti II (ZOB II, zpravodajská služba) v Ostravě, kde působil ve funkci přednosty do 17. 5. 1947. V listopadu 1945 také vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). V roce 1947 se přejmenoval na Ivo Miléna a od května téhož roku zastával funkci zástupce vedoucího vnitřního zpravodajství (skupina VII-A) Ministerstva vnitra v Praze. Během únorového komunistického převratu v roce 1948 působil jako vedoucí řídící orgán operativních sektorů bezpečnostních složek a v roce 1949 byl ustanoven jako zástupce přednosty odboru BA skupiny I – Bezpečnost MV (Velitelství Státní bezpečnosti) v Praze. Dne 28. 1. 1951 byl zatčen pro podezření z protistátní činnosti, došlo k ukončení jeho služebního poměru a byla mu odňata hodnost podplukovníka Sboru národní bezpečnosti.

Společně s dalšími bývalými vysoce postavenými představiteli bezpečnostních složek byl odsouzen dne 23. 12. 1953 k trestu odnětí svobody na 22 let. Dne 18. 9. 1956 došlo k jeho propuštění na svobodu. Původní rozsudek byl v listopadu téhož roku uznán jako nezákonný a byla mu vyplacena náhrada škody ve výši 90 000 Kčs. Od června 1958 pracoval jako knihovník ve Státní lékařské knihovně v Praze.

Archiv bezpečnostních složek - f. Personální spisy příslušníků MV (KP), evid. č. 2286; sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-4.