Rudolf Margolius
Advokát, oběť rasové perzekuce, náměstek ministra zahraničního obchodu.
Účast v procesech
1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
| Role: obžalovaný
| trest smrti
Životopis
V březnu 1937 promoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté pracoval jako advokátní koncipient v Žamberku. V době středoškolských a vysokoškolských studií byl členem židovské sportovní organizace Hagibor, křesťanské mládežnické organizace YMCA a mezi jeho záliby patřilo cestování. V letech 1937−1939 absolvoval povinnou vojenskou službu. Po nacistické okupaci v březnu 1939 a s ní spojenými protižidovskými opatřeními nemohl coby Žid vykonávat advokátní profesi. V letech 1939−1940 tak pracoval jako exportní úředník firmy Waldes a poté do roku 1941 jako dělník. Koncem roku 1941 byl s celou rodinou deportován do koncentračních táborů. Internaci se mu i s manželkou podařilo přežít a v červnu 1945 se vrátil do osvobozeného Československa (ČSR). Nejprve získal práci v pražském Ředitelství národní bezpečnosti, kde bylo jeho úkolem pátrat po nezvěstných vězních koncentračních táborů. Koncem roku vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ) a začal pracovat v obchodně-politickém oddělení Ústředního svazu průmyslu (ÚSP), v němž se podílel na přípravě obchodních jednání a plánování strategie zahraničního obchodu. V období únorového komunistického státního převratu v roce 1948 přešel na Ministerstvo zahraničního obchodu (MZO), kde posléze vykonával funkci jednoho z náměstků odpovědného za obchodní vztahy se západními kapitalistickými zeměmi či např. s Jugoslávií, k čemuž se vázaly i časté pracovní cesty do ciziny. Po zatčení přítele a kolegy z MZO, náměstka Eugena Löbla na podzim 1949, se i nad Margoliem začala „stahovat mračna“. Od té doby byl sledován Státní bezpečností (StB), dne 10. 1. 1952 zatčen a později obviněn ze „sabotáže československého zahraničního obchodu“.
Dne 27. 11. 1952 byl odsouzen v monstrprocesu s „Protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským“ k trestu smrti a dne 3. 12. 1952 popraven na dvorku za vězeňskou nemocnicí pankrácké věznice. V roce 1963 byl rehabilitován.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-7.
Národní archiv - f. ÚV KSČ 1945−1948, Praha - komise - pro revize politických procesů - tzv. Barákova komise (f. ÚV KSČ - KOM I), sv. 10, inv. j. 162−169.
K dalšímu čtení
MARGOLIUS, Ivan: Praha za zrcadlem. Putování 20. stoletím. Praha: Argo, 2007.
KOVÁLYOVÁ, Heda: Na vlastní kůži. Praha: Academia, 2012.
i
Narození:
31. 8. 1913
Královské Vinohrady (Praha)
Královské Vinohrady (Praha)
Úmrtí:
3. 12. 1952
Praha
Praha
Člen KSČ:
Ano
Původ:
židovský
Manžel / manželka:
Hedvika Blochová (1919)
Děti:
Ivan (1947)