Étienne Manac'h
Francouzský filozof a diplomat, účastník protinacistického odboje, poválečný tajemník francouzského velvyslanectví v Praze a generální konzul v Bratislavě.
Životopis
V roce 1929 maturoval na Lycée Buffon v Paříži a poté navštěvoval filozofii na Sorbonně. Již během studentských let tíhl k socialismu, v letech 1930−1932 pracoval ve Svazu studentů, byl členem Generální konfederace práce (Confédération générale du travail) a v letech 1934−1937 také členem Komunistické strany Francie (KSF). V průběhu 30. let vyučoval filozofii a francouzskou literaturu, podnikl dvě cesty do Sovětského svazu (SSSR) a v letech 1933−1935 pobýval v Berlíně. Po vypuknutí španělské občanské války (1936−1939) byl komunistickou stranou pověřen úkolem odcestovat do Španělska, což nesplnil a v roce 1937 byl, oficiálně pro „nekázeň“ a „trockismus“, vyloučen z KSF. Po vypuknutí druhé světové války působil v letech 1940−1941 nejprve jako učitel francouzské mise na Galatasaray High School v tureckém Istanbulu, posléze tamtéž jako vyslanec a velvyslanec de Gaulovy exilové vlády. Zapojil se do protinacistického odboje, přičemž byl mj. pověřen budováním a udržováním tajných kontaktů se členy rezistence na francouzských velvyslanectvích Vichistického režimu v balkánských státech. Po válce zastával v letech 1945−1946 funkci tajemníka francouzského velvyslanectví v Praze a poté v letech 1946−1951 generálního konzula v Bratislavě. Společně s dalšími západními diplomaty byl v roce 1951 vyhoštěn ze země za špionáž, napomáhání k ilegálním útěkům ze země a udržování písemného kontaktu s představitelem Rady svobodného Československa Jurajem Slávikem.
V letech 1951−1969 zastával různé funkce, včetně ředitele kabinetu socialistického ministra Guye Molleta (1958–1959) a ředitele Ústřední správy pro záležitosti Dálného východu (Asie-Océanie à l'Administration Centrale) na francouzském ministerstvu zahraničí (1960–1969), kde se mj. podílel i na zahájení diplomatických jednání mezi USA a Severním Vietnamem během vietnamské války. V letech 1969−1975 sloužil jako francouzský velvyslanec v Čínské lidové republice.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - f. Kabinet StB materiálů (323), sign. 323-9-4.
K dalšímu čtení
Bratislava Consulate General, 2 Cultural Insitutes Shut. In: New York Times, 13. 4. 1951, p. 10.
Tex of Czech Statement. In: New York Times, 2. 7. 1951, p. 6.
Wikipedia The Free Encyklopedia (online, 10. 9. 2022): https://en.wikipedia.org/wiki/%C3%89tienne_Manac%27h
i
Narození:
3. 2. 1910
Plouigneau (Brittany), Francie
Plouigneau (Brittany), Francie
Úmrtí:
Jiné varianty jména a přezdívky:
Étienne Manoël Manac'h
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
francouzská
Manžel / manželka:
Nella Massuti-Guarnaschelliová
Děti:
dvě