Artur London

Po absolvování základní školní docházky vychodil dvouroční večerní kurz obchodní pokračovací školy a v roce 1928 nastoupil do učení v obchodním domě v Moravské Ostravě. V důsledku výchovy otce, jenž byl jedním ze zakladatelů Komunistické strany Československa (KSČ) v Moravské Ostravě, byl již od mládí ovlivněn komunistickými ideály. V roce 1928 se začal aktivně účastnit činnosti Komunistického svazu mládeže (Komsomol) a v roce 1929 vstoupil do KSČ. Na přelomu 20. a 30. let prošel řadou stranických a odborářských funkcí od místní úrovně až po člena krajského stranického vedení, Komsomolu a všeodborové rady Rudých odborů. Za svoje politické aktivity byl za první republiky několikrát zatčen, krátkodobě vězněn a nucen žít v ilegalitě. V roce 1934 onemocněl aktivní tuberkulózou (TBC) a byl poslán na léčení do Sovětského svazu (SSSR), kam odjel v lednu 1934. V Moskvě se seznámil se svojí budoucí manželkou Lise, léčil se z TBC a pracoval v československé sekci Komunistické internacionály mládeže (KIM), jejímž generálním tajemníkem byl jeho švagr Raymond Guyot. V březnu 1937 odjel jako dobrovolník tzv. interbrigád do španělské občanské války (1936−1939). Ve Španělsku se stal členem tamější komunistické strany. Mezi jeho povinnosti, coby člena kádrové komise Ústředního výboru Komunistické strany Španělska (KSŠ), patřilo prověřování dobrovolníků hlásících se do mezinárodních brigád. Po porážce republikánských sil se přemístil do Francie, kde dále pokračoval ve stranické práci, která nabrala na intenzitě s přílivem exulantů po okupaci českých zemí a vypuknutí druhé světové války v roce 1939. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 působil v komunistickém odboji v rámci ilegální Komunistické strany Francie (KSF). V srpnu 1942 byl i se svou manželkou zatčen a odsouzen na deset let nucených prací. V únoru 1944 došlo k jeho deportaci do koncentračního tábora v Mauthausenu. Po osvobození se vrátil do Francie, kde pracoval v rámci Ústředního výboru KSF (ÚV KSF). V letech 1947−1948 opětovně onemocněl tuberkulózou. Léčení si vyžádalo pobyt ve Švýcarsku, jenž mu byl hrazen americkou unitářskou humanitární organizací (Unitarian Service Committee), jejíž švýcarskou pobočku vedl Noel H. Field, s nímž se London dostal několikrát zběžně do styku. Koncem roku 1948 se vrátil do Československa (ČSR), kde nastoupil funkci zástupce vedoucího kádrového oddělení ÚV KSČ a také se dal do služeb Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Měl být vyslán jako chargé d´affaire do Paříže, což však bylo nakonec odmítnuto tehdejší francouzskou vládou. Na MZV posléze zastával funkce kádrového referenta a od února 1949 náměstka ministra pro věci kádrové. Dne 28. 1. 1951 došlo k jeho zatčení. Ve vazbě byl podroben fyzickému a psychickému mučení, jež vedlo k sepsání obsáhlého „doznání“, v němž označil za hlavu rozsáhlého protistátního spiknutí Rudolfa Slánského. Posléze byl obviněn z vykonstruovaných trestných činů − „trockistického spiknutí“, „špionáže“ apod.

Byl zařazen do hlavního „procesu s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“ a dne 27. 12. 1952 odsouzen na doživotí, které si odpykával na Pankráci a v Leopoldově. V roce 1955 mu byl trest na základě amnestie snížen na 25 let. V letech 1955−1956 byl jeho případ přešetřován. Novým soudním rozhodnutím z počátku února 1956 došlo ke zrušení původního rozsudku i obžaloby a byl propuštěn na svobodu. Od roku 1963 žil ve Francii, kde v roce 1968 vydal knihu Doznání, v níž popsal přípravu politických procesů v ČSR a vyšetřovací metody Státní bezpečnosti (StB). V 70. a 80. letech kritizoval praktiky československého normalizačního režimu a angažoval se za obranu občanských svobod v ČSR.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-19.

Národní archiv - f. ÚV KSČ 1945−1948, Praha − komise − pro revize politických procesů − tzv. Barákova komise (f. ÚV KSČ - KOM I), sv. 20, inv. j. 386−397.

KAPLAN, Karel. Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha: Mladá fronta, 1992. LONDON, Arthur: K pramenům doznání. Motáky z ruzyňské věznice z roku 1954. Brno: Doplněk, 1998. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl K–P. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 287.