Josef Lelek

V roce 1917 maturoval na obchodní akademii v Chrudimi a později si doplnil vzdělání na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kterou dokončil v roce 1932. Během první světové války sloužil nejprve v rakousko-uherské armádě a v letech 1918−1919 v řadách Československých legií. Po vzniku Československa (ČSR) nastoupil v říjnu 1919 jako úředník na ministerstvo zahraničních věcí (MZV). V první polovině 20. let zastával pozici konzulárního oficiála a později tajemníka ve Varšavě, v Kaunasu (1921−1923) a v Soluni. Od roku 1926 byl přidělen jako aktuárský adjunkt na ústředí MZV. V letech 1929−1936 byl ministerským komisařem a později konzulárním atašé na Generálním konzulátu v Hamburku. Od července 1936 do konce roku 1938 zastával funkci konzulárního atašé v Bombaji a krátce vedl také konzulát v Kalkatě. Po nacistické okupaci se vrátil do protektorátu, kde došlo k jeho přidělení na ministerstvo obchodu. V důsledku snah o zabránění dosazování německých správců do tuzemských podniků byl dán v roce 1941 na dovolenou s čekaným a několik měsíců vězněn. Po osvobození opětovně nastoupil do diplomatických služeb. Od listopadu 1945 do října 1946 vedl jako chargé d´affaires vyslanectví v Belgii. V lednu 1947 byl poslán do Nankingu, kde se v červnu téhož roku stal posledním československým vyslancem u čínské kuomintangské vlády. Po komunistickém státním převratu byl v prosinci 1948 odvolán zpět do Prahy. Do ČSR se nevrátil a zůstal v exilu.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 142−143.