Jaroslav Kuthan

Pocházel z početné statkářské rodiny a stejně jako otec a mladší bratři Jan a Karel se celý život věnoval zemědělství. Od roku 1913 pracoval na rodinném statku v Šašovicích u Želetavy. Během první světové války narukoval do rakousko-uherské armády, v důsledku utrpěného zranění byl však záhy superarbitrován. Po vzniku Československa (ČSR) v roce 1918 se věnoval rodinnému hospodářství a politicky se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu (agrárníci), již během první republiky zastupoval ve funkci místopředsedy Zemědělské jednoty v Brně. Mimo to byl v letech 1936−1938 členem Okresního zastupitelstva v Moravském Krumlově. V roce 1925 si najal velkostatek „Miroslav“, jehož pozemky se rozkládaly na československo-rakouských hranicích jižně o Mikulova. V důsledku záboru pohraničí vlivem mnichovské dohody mu byl v říjnu 1938 statek zabaven. Krátce byl uvězněn na gestapu ve Vídni kvůli podezření ze špionáže pro ČSR a koncem roku 1938 propuštěn. Po vypovězení do ČSR žil od roku 1940 u svého bratra Karla na statku v Polešovicích na Uherskohradišťsku, na němž po celou dobu okupace společně hospodařili. Ke konci okupace se stal členem Revolučního národního výboru a posléze i Místního národního výboru v Polešovicích a po válce vstoupil do Československé strany lidové, jejímž členem byl do roku 1948. V roce 1945 se opětovně věnoval zemědělství na svých předválečných pozemcích. Počátkem roku 1948 se společně s bratry Karlem a Janem seznámil s brněnským krajským tajemníkem Komunistické strany Československa (KSČ) Ottou Šlingem, s jehož pomocí se po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 všichni tři bratři uplatnili coby odborníci na zemědělskou problematiku ve stranických a státních službách. Téhož roku také Jaroslav Kuthan vstoupil do KSČ. Posléze působil jako člen poradního sboru zemědělského referátu Krajského národního výboru v Brně a do listopadu 1950 také jako krajský inspektor ministerstva zemědělství pro hospodaření ČSSS. Poté byl agrotechnikem ČSSS v brněnském kraji. Dne 26. 11. 1951 byl zatčen v souvislosti s kauzou Otty Šlinga a posléze obviněn z narušování budování ČSSS a sabotáže tuzemského zemědělství.

Dne 30. 4. 1952 byl souzen v procesu společně se svými bratry Karlem a Janem a odsouzen na doživotí. Dne 4. 7. 1961 zemřel ve výkonu trestu. V září 1966 byl rozhodnutím soudu zrušen původní rozsudek i obžaloba bratří Kuthanů a Jaroslav Kuthan byl posmrtně rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-1679 MV