Vladislav Kurták

Po ukončení reálného gymnázia v Bratislavě a vzniku samostatného Slovenského státu v březnu 1939 byl zaměstnán jako úředník v závodě Zemské dřevozpracující účetní společnosti ve Spišské Nové Vsi. Již v době středoškolských studií tíhl k socialismu a stal se členem židovského socialistického hnutí mládeže ha-Šomer ha-ca´ir (1939−1941). V roce 1941 opustil dosavadní zaměstnání a vyučil se stolařem v Trenčíně. V roce 1942 nastoupil vojenskou prezenční službu, během níž působil u pracovních útvarů spadajících pod slovenské ministerstvo vnitra. Po vypuknutí Slovenského národního povstání koncem srpna 1944 se účastnil partyzánských akcí v oblasti Banské Štiavnice a po potlačení povstání žil až do konce války v ilegalitě. Po osvobození si nechal změnit příjmení z Kurze na Kurtáka a vstoupil do Komunistické strany Slovenska. V letech 1945−1946 působil v odboru pro národní výbory pověřenectva vnitra. Poté byl do února 1948 vedoucím sekretariátu Úřadu předsednictva sboru pověřenců a po komunistickém státním převratu v únoru 1948 působil do roku 1950 tamtéž ve funkci vedoucího úřadu. V letech 1950−1951 zastával funkci předsedy Ústředního národního výboru v Bratislavě. V souvislosti s „hledáním nepřátel uvnitř strany“ byl v lednu 1952 zatčen a dán do vyšetřovací vazby.

Odsouzen nakonec nebyl a v květnu 1953 se dostal na svobodu. V letech 1953−1954 se živil jako dělník a od roku 1955 zastával funkci podnikového ředitele Zdroj, n. p. V roce 1956 působil jako zástupce ředitele Hlavní správy maloobchodu a potravinářského průmyslu v Bratislavě při pověřenectvu obchodu (PO) a v témže roce přešel do funkce vedoucího sekretariátu PO. Počátkem 60. let začal pracovat v cestovním ruchu, od roku 1964 jako generální ředitel Československé cestovní a dopravní kancelář (Čedok), o. p. V 70. letech byl zaměstnán jako úředník generálního ředitelství Potravinářského obchodu v Praze.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR), arch. č. KR-794219 MV.