Kurt Konrad

V roce 1927 maturoval na brněnském německém reálném gymnáziu a poté začal studovat medicínu na Německé univerzitě v Praze, ale studium nedokončil. Později studoval externě Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Měl polyglotní nadání – aktivně ovládal češtinu, francouzštinu, angličtinu, ruštinu; četl latinsky, španělsky a nizozemsky. Již na gymnáziu se zapojil do studentského levicového hnutí, během vysokoškolských studií se pak stal členem Komunistické strany Československa (KSČ) a Komunistické studentské frakce (Kostufra). Aktivně působil v antimilitaristickém hnutí a v roce 1932 se zúčastnil mezinárodního protiválečného kongresu v Amsterdamu. Od roku 1929 publikoval v komunistickém tisku (pseudonym Konrad) – Tvorbě, Rudém právu, Haló novinách, Rudém večerníku, Rote Fahne či Arbeiter Illustrierte Zeitung. Těžištěm jeho žurnalistického záběru byla politická publicistika, problematika vojenství, válek a revolučních bojů či kultura a umění. Od poloviny 30. let se věnoval zkoumání dějin, přičemž se snažil aplikovat marxistickou teorii na oblast historického zkoumání, čímž se stal průkopníkem tuzemské marxistické historiografie. Krátce před okupací, v únoru 1939 nastoupil místo tiskového referenta na sovětském konzulátu v Praze a posléze se zapojil do protinacistického odboje v rámci I. ilegálního ústředního vedení KSČ. Vedle toho dále publikoval v ilegálním Rudém právu a zabýval se dějinami husitství. Počátkem března 1941 byl zatčen gestapem a vězněn na v Praze na Pankráci, ve Cvikově a Drážďanech. V důsledku trýznivých výslechů gestapa spáchal ve vězení sebevraždu.

Po válce a v průběhu trvání komunistického režimu v Československu patřil mezi nejvýznamnější postavy v pantheonu komunistických mučedníků oslavovaných oficiální propagandou.

NEDVĚD, Jiří: Konrad Kurt. In: ANEV, Petr – BÍLÝ, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989) A–K. Praha: Academia – ÚSTR, 2018, s. 618–620. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 116.