Josef Kirschbaum

Vysokoškolská studia práv, politologie a slavistiky absolvoval na Univerzitě Komenského v Bratislavě a dalších zahraničních vysokoškolských ústavech. Od studentských let inklinoval k autonomistickému hnutí a HSLS. Na přelomu 20. a 30. let se dostala v rámci HSLS do popředí mladší generace ztělesňovaná ve 30. letech J. M. Kirschbaumem, Karolem Sidorem, Ferdinandem Ďurčanským, Alexandrem Machem či Pavolem Čarnogurským. Hospodářská krize a sociální a politické otřesy vedly k jejich radikalizaci a snahám o prosazení vlastního návrhu zákona o autonomii Slovenska, resp. jakési volné federaci ve vztahu s českými zeměmi. Kirschbaum se stal vedoucím činitelem Ústředního svazu katolického studentsva a Klubu Hlinkových akademiků. V letech 1939−1940 působil jako generální tajemník HSLS, avšak po tzv. salzburských jednáních, která byla reakcí na oslabení pronacistického křídla v HSLS, byl na nátlak Hitlera nucen z funkce odstoupit. V letech 1939−1941 se podílel na diskriminačních opatřeních vůči Židům. V roce 1941 byl vyslán do diplomatických služeb, nejprve působil jako legační rada v Římě (1941–1942), posléze chargé d’affaires na vyslanectví ve Švýcarsku (1942–1945). Po válce zůstal coby představitel klerofašistického Slovenského státu v exilu ve Švýcarsku. Stal se členem Slovenské ligy v Americe a jejím delegátem při centrále Mezinárodní organizace pro uprchlíky (The International Refugee Organization, IRO) v Ženevě. Po komunistickém převratu v roce 1948 byl odsouzen v nepřítomnosti ke dvaceti letům odnětí svobody. V zahraničí se dále podílel na vzniku Slovenské národní rady v zahraničí a na odsunu Slováků z Rakouska dále na Západ. Od přelomu 40. a 50. let žil v Kanadě.

V následujícíh desetiletích patřil k předním osobnostem slovenského exilového života, přičemž se mj. jiné podílel na založení Světového kongresu Slováků a inicioval vznik katedry slovenských dějiny na univerzitě v Torontu.

Archiv bezpečnostních složek - f. Historický fond Státní bezpečnosti (H), arch. č. H-524.

REHÁK-CHOVAN, Juraj – GRÁCOVÁ, Genová – MARUNIAK, Peter (eds.): Slovenský povojnový exil. Zborník materiálov zo seminára Dejiny slovenského exilu po roku 1945 v Matici slovenskej v Martine 27.–28. júna 1996, s. 530. RYCHLÍK, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Spolupráce a konflikty 1914−1992. Praha: Vyšehrad − ÚSTR, 2012, s. 140. VONDRÁŠEK, Václav: Protičeskoslovenské aktivity Prídavkovy SNR v Londýně. In: ZUDOVÁ-LEŠKOVÁ, Zlatica – HOFMAN, Petr (eds.): Československá vojenská zahraniční služba v letech 1939–1945. Sborník studií. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, v. v. i, Praha 2008, s. 298–302.