Ján Kempný
Slovenský politik a právník, poslanec Národního shromáždění (NS), generální tajemník Demokratické strany (DS).
Účast v procesech
1948, Ján Kempný a spol.
| Role: obžalovaný
| odsouzen
Životopis
Střední školy navštěvoval v Žilině a Turčianském Svatém Martinu, kde maturoval v roce 1930. Poté studoval práva na Univerzitě Komenského v Bratislavě a několik semestrů absolvoval také na vysokých školách ve Vídni a v Dijonu, kde se naučil plynně německy a francouzsky. Jako hluboce věřící katolík byl v letech 1932–1933 předsedou Ústředí katolického studentstva na Slovensku. V roce 1936 získal titul doktora práv. Po studiích se stal spolupracovníkem předních slovenských ekonomů a politiků Imricha Karvaše a Petera Zaťka, s jejichž pomocí získal místo tajemníka Svazu dřevařského hospodářství na Slovensku. Po vzniku samostatného Slovenského státu v březnu 1939 a okupaci zbytku českých zemí působil jako tajemník Lesnické a dřevařské ústředny se sídlem v Bratislavě. V následujících letech byl významným odborníkem na obchod se dřevem, jež bylo v čase probíhající druhé světové války strategickou surovinou. Vedle toho se stal řadovým členem Hlinkovy slovenské lidové strany (HSLS), avšak nikdy nepřijal politické posty v nejvyšších patrech luďáckého režimu. Po osvobození Československa zasedal od října 1945 jako poslanec Národního shromáždění (NS) za slovenskou Demokratickou stranu (DS), která byla založena v průběhu předcházejícího roku, v době Slovenského národního povstání, převážně politiky z evangelických a agrárních kruhů. DS představovala protiváhu Komunistické straně Slovenska (KSS) a usilovala o její porážku v prvních poválečných volbách, vypsaných na květen 1946. V rámci DS však docházelo k výrazným sporům ohledně jejího dalšího směřování mezi evangelickým a katolickým křídlem, kterých obratně využívali komunisté k „rozložení“ své hlavní politické konkurence. Nakonec se podařilo v dubnu 1946 dosáhnout kompromisu, jenž v důsledku vedl k posílení vlivu katolického křídla ve straně a ukotvení DS jako jednotné dominantní nekomunistické síly na Slovensku. Zároveň představovala alternativu pro nekomunistické voliče, jejichž politické strany nebyly v poválečném systému Národní fronty obnoveny (např. „agrární strana“). V květnových volbách DS díky jednotě a mobilizaci voličů na Slovensku drtivě zvítězila se ziskem 62 procent hlasů a Kempný obhájil svůj poslanecký mandát. Současně se stal jedním ze tří generálních tajemníků DS, společně s katolíkem Milošem Bugárem a evangelíkem Fedorem Hodžou. S prohrou se komunisté nehodlali smířit a rozhodli se pro systematickou dehonestaci představitelů DS ve sdělovacích prostředcích, k čemuž využívali svého vlivu ve strukturách Státní bezpečnosti (StB). Příslušníci tajné politické policie se nakonec vydali cestou vykonstruovaných obvinění, poukazujících na údajné propojení Kempného a Bugára se „slovenským fašistickým exilem“, ztělesněným někdejšími představiteli luďáckého režimu Karolem Sidorem a Ferdinandem Ďurčanským. Po vydání tiskové zprávy slovenského pověřenectva vnitra v září 1947 čelili Kempný s Bugárem obvinění ze zločinu „přípravy úkladů o republiku“. Dobrovolně se vydali k dispozici vyšetřujícímu soudci Krajského soudu v Bratislavě v naději, že se dočkají spravedlivého soudního procesu bez zásahů a manipulací StB. Do dění však zasáhl komunistický státní převrat v únoru 1948, který poznamenal dynamiku a spád celého procesu. Na základě rozsudku z 15. 5. 1948 byl Kempný odsouzen k šesti letům odnětí svobody za údajné „spolčení proti republice“. Výkon trestu si postupně odpykával ve věznicích v Leopoldově, v Jáchymově a na Pankráci.
Po propuštění na svobodu v roce 1953 pracoval jako dělník ve firmě Dřevoindustrie Žilina. V roce 1987 odešel do penze. Plné politické rehabilitace se dočkal až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Roku 1990 se podílel na vzniku Křesťanskodemokratického hnutí (KDH).
Prameny
Archiv Poslanecké sněmovny - Archiv Poslanecké sněmovny, f. Poslanci a senátoři Národního a Federálního shromáždění, inv. j. 1145.
K dalšímu čtení
HAJKO, Vladimír a kol.: Encyklopédia Slovenska, III. zväzok, K-M. Bratislava: Veda, vydavateľstvo SAV, 1979, s. 62.
RYCHLÍK, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012.
Encyklopaedia Beliana, Ján Kempný (online, 5. 12. 2022): https://beliana.sav.sk/heslo/kempny-jan
Narození:
19. 10. 1912
Žilina, Slovensko
Žilina, Slovensko
Úmrtí:
23. 6. 1997
Rajecké Teplice, Slovensko
Rajecké Teplice, Slovensko
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
slovenská
Manžel / manželka:
Jaroslava
Děti:
Milan