Daniela Kaňkovská

V roce 1940 absolvovala dvouletou obchodní školu, poté se provdala za herce Václava Kaňkovského, s nímž měla syna Richarda. Jelikož manželství zřejmě nebylo šťastné, zvolila život svobodné matky. V roce 1947 nastoupila zaměstnání u pražské firmy Runa a krátce nato se seznámila s obchodním zástupcem firmy sídlící ve stejné budově, Herbertem Kaudersem. Došlo mezi nimi k osobnímu sblížení, které pokračovalo i po komunistickém únorovém státním převratu, kdy oba nastoupili do nových povolání. Kaňkovská se stala prodejní referentkou a celní deklarantkou v odbytovém oddělení závodu Rudý Letov, n. p., a Kauders přijal místo u firmy Akhavan Trade Corporation (ATC) pod vedením Ing. Josefa Barfusze. Dle pozdější výpovědi Kaňkovské považovala Kauderse za „vlivnou osobu“ kvůli jeho obchodním stykům a údajným konexím na Ústředním výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ), pročež se snažila během vzájemných rozhovorů zvýšit svoji osobní prestiž smyšlenými historkami o svém milostném poměru s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským, s nímž se však ve skutečnosti nikdy osobně nesetkala. V únoru 1950 byl Kauders společně se svým představeným z firmy ATC zatčen pro valutové machinace a strávil rok ve vyšetřovací vazbě. Propuštěn byl pod podmínkou příslibu spolupráce se Státní bezpečností (StB). Kvůli obavám o svůj další osud se rozhodl odejít do exilu. Podařilo se mu emigrovat do Spolkové republiky Německo (SRN), kde navázal styky s československou zpravodajskou skupinou „OKAPI“, která fungovala pod patronací amerických tajných služeb a vedl ji gen. František Moravec. Jednomu z Moravcových špionů, mjr. Františku Ostrému, popsal své kontakty v ČSR, přičemž se zmínil o známosti s Danielou Kaňkovskou, „milenkou“ Rudolfa Slánského. Moravcova skupina v té době připravovala akci „Velký metař“ mající za cíl vyprovokovat odchod Rudolfa Slánského na Západ. Všimli si totiž komplikací, které postihly generálního tajemníka KSČ, když ztratil přízeň Moskvy a počátkem září 1951 byl odvolán z funkce a předpovídali mu osud polského místopředsedy vlády Władysława Gomułky. Útěk vysoce postaveného člena KSČ do SRN by byl pro tuzemské komunisty citelnou ranou, zatímco na Západě by vyvolal senzaci. Na základě informací od Kauderse se rozhodli poslat prostřednictvím kurýra fingovaný dopis vyzývající Slánského k opuštění republiky. Zbývalo jen nalézt vhodnou osobu, jež by korespondenci doručila Daniele Kaňkovské, která už by se postarala o její předání svému „milenci“ Rudolfu Slánskému. V té chvíli se na scéně objevil exulant Rudolf Nevečeřal, který v březnu 1951 uprchl do Západního Německa. Posléze fungoval jako kurýr plnící úkoly na území ČSR pro americkou zpravodajskou službu. Nevečeřal se však při druhé ilegální cestě do vlasti z rodinných důvodů dobrovolně přihlásil na StB a dal se do jejích služeb jako tzv. agent dublér, mající za úkol monitorovat po „vysazení“ za hranice americkou špionážní síť v SRN. Po návratu do Západního Německa Nevečeřal zřejmě ztratil důvěru Američanů (v ČSR pobyl déle, než bylo původně dohodnuto), a tak navázal styky s Moravcovou skupinou. Posléze byl vybrán jako doručitel vzkazu „Velkému metaři“, což měla být, dle pozdější interpretace StB, přezdívka vybraná Kaudersem a Kaňkovskou pro Slánského. Nevečeřal se ihned po návratu do ČSR dne 9. 11. 1951 přihlásil StB, která dopis adresovaný „Velkému metaři“ technickými prostředky rozlepila, ofotila a uvedla do původního stavu. Poté ho Nevečeřal dle plánu předal Kaňkovské, která měla zprostředkovat kontakt se Slánským. Jelikož Kaňkovská nepojala k neznámému muži důvěru (bála se provokace StB) a Slánského koneckonců vůbec neznala, dopis spálila. Dne 24. 11. 1951 byla zatčena.

Během hlavního procesu s „protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským“ vystoupila jako svědkyně. Dne 5. 3. 1953 byla odsouzena ke 13 letům vězení, které si odpykávala na Pankráci a v pardubické ženské věznici. Dne 30. 6. 1953 byla zavázána ke spolupráci s StB, měla podávat informace o spoluvězeňkyních a později (do roku 1957) pro ni plnila úkoly také na svobodě. Vliv na přijetí spolupráce s StB zřejmě měla předchozí vyšetřovací vazba, v níž byla podrobena psychickému nátlaku zaměřenému na její citové vazby k synovi, a také onemocnění tuberkulózou. Na svobodu byla propuštěna na základě individuální amnestie prezidenta republiky dne 14. 8. 1956. Poté pracovala jako pomocná síla v rámci národního podniku Restaurace a jídelny a žila ve společné domácnosti s bývalým příslušníkem StB Jaroslavem Najmanem, jenž byl dříve jejím tzv. řídícím orgánem.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Zvláštní vyšetřovací spisy (ZV), arch. č. ZV-119, sv. 13; f. Inspekce ministra vnitra (A 8), inv. j. 249, inv. j. 1213.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Daniely Kaňkovské.

LUKEŠ, Igor: Operace Velký metař. In: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 59–85. ŠOLC, Jiří: Operace „Velký metař“. In: Historie a vojenství. Praha: Vojenský historický ústav, 1995, roč. 44, č. 4, s. 79−101.