Dagmar Kacerovská
Tlumočnice do angličtiny, osobní sekretářka britského korespondenta Godfreye Liase, zaměstnankyně Velvyslanectví USA v Praze, spolupracovnice StB.
Účast v procesech
1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským
| Role: svědkyně
1950, Dagmar Kacerovská a spol.
| Role: obžalovaná
| 15 let
Životopis
Během studia klasického gymnázia v Plzni se v květnu 1945 dala k dispozici úředním orgánům a coby tlumočnice do angličtiny zajišťovala komunikaci s představiteli amerických vojenských jednotek osvobozujících západní část Československa (ČSR). Dne 17. 6. 1946 maturovala a poté začala studovat na Vysoké škole hospodářských věd v Praze, ale studium nedokončila. Během studia si přivydělávala jako osobní sekretářka britského korespondenta Godfreye Liase, pro něhož pracovala od listopadu 1946. Byla členkou a funkcionářkou Amerického ústavu, English Clubu či České jednoty paní a dívek a v letech 1946−1947 byla politicky organizovaná v plzeňské místní organizaci č. 23 mládeže Československé strany národně socialistické, kde vykonávala funkci jednatelky a zapisovatelky. Po vyhoštění G. Liase z Československa (ČSR) po únorovém komunistickém státním převratu přijala v červenci 1949 zaměstnání jako překladatelka na tiskovém oddělení Velvyslanectví USA v Praze pod vedením Joea Kollarka, kde pracovala až do svého zatčení dne 10. 3. 1950. Posléze byla obviněna z rozšiřování lživých zpráv o poměrech v ČSR během svých dřívějších zahraničních cest, pobuřování, neoznámení trestných činů a vyzvědačství. Dne 13. 4. 1950 byla odsouzena k 15 letům odnětí svobody.
Během hlavního procesu proti „Rudolfu Slánskému a spol.“ vystoupila jako svědkyně. Vězněna byla na Pankráci, v Ruzyni, Mladé Boleslavi, Pardubicích, Žilině a v Želiezovciach. Ve výkonu trestu byla dne 23. 4. 1953 zavázána ke spolupráci se Státní bezpečností (StB), přičemž již v předchozí době výkonu trestu plnila úkoly orgánů ministerstva vnitra (např. sdělovala informace o spoluvězeňkyních). Doba trestu jí byla snížena v důsledku amnestie prezidenta republiky a dne 16. 8. 1956 došlo k jejímu podmínečnému propuštění na svobodu. Poté se provdala za bulharského státního příslušníka a byla zaměstnaná jako úřednice v ČKD-Dukla, o. p. (Českomoravská–Kolben–Daněk), v Praze. Dále spolupracovala s StB, avšak kvůli dekonspiraci s ní byla spolupráce v roce 1963 přerušena.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-97; sb. Svazky tajných spolupracovníků (TS), arch. č. TS-65363 MV.
Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Dagmar Kacerovské.
i
Narození:
11. 2. 1927
Plzeň
Plzeň
Úmrtí:
Jiné varianty jména a přezdívky:
Dagmar Serafimová, Patricie
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Serafim