Menu

Jaroslav Jirčík

Příslušník francouzské cizinecké legie a policejních jednotek, účastník prvního a druhého odboje, spolupracovník francouzské zpravodajské služby, tlumočník, horník.

Účast v procesech

1952, Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským  |  Role: svědek

Životopis

V roce 1912 odcestoval do zahraničí a poté vstoupil do francouzské cizinecké legie (Légion étrangère). Zúčastnil se bojů na frontách první světové války a v červenci 1918 se pak ve francouzském Cognacu přihlásil do Československých legií ve Francii, v nichž do února 1919 sloužil u 1. pluku a 23. pěšího pluku. Po válce zřejmě pobýval nějaký čas v nově vzniklém Československu (ČSR) a posléze odcestoval do Francie, kde díky dřívější službě v cizinecké legii obdržel státní občanství. V letech 1922−1929 pracoval jako řadový policista francouzského bezpečnostního sboru a poté nastoupil na místo tlumočníka v X. pařížském okrese. V roce 1930 byl přeložen k dopravní policii, u níž sloužil do roku 1938. V důsledku vypuknutí druhé světové války v září 1939 a přílivu československých exulantů do Francie se ujal funkce tlumočníka ve zpravodajském oddělení Sûreté nationale v Paříži, kde skončil v důsledku okupace Francie nacistickým Německem. V prosinci 1945 se vrátil do ČSR jako repatriant zřejmě z důvodu rodinných sporů se svojí manželkou. V poválečném období pracoval jako horník ve Východočeských uhelných dolech (VUD) – závod Jana Švermy v Žacléři. Dne 25. 4. 1950 byl zatčen Státní bezpečností (StB) v souvislosti se svým dřívějším pobytem ve Francii a napojením na její předválečnou zpravodajskou službu. StB využila jeho výpovědi pro bezpečnostní složky z prosince 1945 a kontakty na gen. Josefa Bartíka a dr. Bedřicha Biehala (v letech 1939–1940 působil ve Francii) pro docílení diskreditace ministra zahraničních věcí Vladimíra Clementise. Jirčík po nátlaku ve vyšetřovací vazbě, v níž trpěl vážnými zdravotními problémy spojenými s tuberkulózou, stanul jako svědek během hlavního procesu s „Rudolfem Slánským a spol.“, kde vypovídal o Clementisově „zrádné a špionážní činnosti“ pro francouzskou zpravodajskou službu na počátku války.
K Jirčíkovu odsouzení nakonec nedošlo a krátce po procesu byl dne 16. 1. 1953 na základě zastavení trestního stíhání generální prokuraturou propuštěn na svobodu.

Prameny

Archiv bezpečnostních složek - f. Velitelství StB (310), sign. 310-111-1 sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-2, sv. 5; arch. č. MNB-11, sv. 6

i
Narození:
8. 8. 1895
Nekoř (okr. Ústí nad Orlicí)
Úmrtí:

Jiné varianty jména a přezdívky:
Jirčík
Člen KSČ:
Ne
Národnost:
česká