Václav Hyka

V roce 1905 absolvoval dvouletou obchodní školu a poté nastoupil zaměstnání účetního a korespondenta ve velkoobchodu s kávou a koloniálním zbožím. V roce 1910 odjel na „zkušenou“ do zahraničí a po návratu v roce 1912 narukoval do rakousko-uherské armády. Krátce po vypuknutí první světové války přeběhl v srpnu 1914 k Srbům a posléze navázal kontakty s československým odbojem na Západě. Od počátku roku 1916 pobýval ve Švýcarsku, kde spolupracoval s tamní pobočkou pařížské Československé národní rady. Po vzniku Československa (ČSR) vstoupil v roce 1920 do diplomatických služeb Ministerstva zahraničních věcí (MZV). Nejprve působil jako vrchní redaktor, později coby vedoucí propagačního oddělení ve III. zpravodajské sekci MZV. V letech 1927−1934 byl tiskovým tajemníkem československého vyslanectví v Londýně. V následujícím období zastával funkci tzv. šéfredaktora a od srpna 1935 ředitele tiskové služby III. zpravodajské sekce MZV, kde opětovně vedl propagační oddělení. Od října 1937 působil jako legační rada, posléze coby zástupce československého vyslance na vyslanectví ve Švýcarsku, kde zůstal jako úředník Společnosti národů i po nacistické okupaci českých zemí v březnu 1939. Záhy se zapojil do protinacistického odboje v rámci pařížského Československého národního výboru. Po porážce Francie v červnu 1940 se uchýlil do Švýcarska a v roce 1942 se přesunul do Velké Británie, kde nastoupil místo v exilovém MZV a jako národohospodářský expert pracoval také pro ministerstvo obchodu, průmyslu a živností. V roce 1944 se stal vyslancem v Mexiku, kde působil i v poválečném období do února 1946. Po návratu do ČSR se stal ministerským radou v ústředí MZV. Krátce po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 odešel do exilu.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 96−97.