Arnošt Heidrich

Studoval práva ve Vídni a na právnické fakultě německé univerzity v Praze, která uzavřel splněním první státní zkoušky v roce 1912. Poté pracoval jako úředník na místodržitelství Království českého (Statthalterei für das Königreich Böhmen) v Praze. Po vzniku samostatného Československa (ČSR) se v roce 1920 dal do služeb Ministerstva zahraničních věcí (MZV). V letech 1921−1923 byl legačním tajemníkem na československém zastupitelském úřadu v Ženevě a po návratu do vlasti působil jako expert na problematiku spojenou se Společností národů (League of Nations, Société des Nations, SN), přičemž se stal blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše. Po celá 30. léta se účastnil aktivit spojených s SN, jejímž stálým delegátem za ČSR byl jmenován v květnu 1938. Po nacistické okupaci v březnu 1939 byl přeřazen jako vrchní rada do Národní a univerzitní knihovny a v roce 1941 přešel do Královské české společnosti nauk. Vedle toho se aktivně zúčastnil protinacistického odboje ve skupině Parsifal. Koncem války byl vězněn v Terezíně a na pražské Jenerálce. Po okupaci opět nastoupil na MZV a v září 1945 byl jmenován jeho prvním generálním sekretářem. Účastnil se řady mezinárodních jednání, mj. i v červenci 1947, kdy byla v Moskvě Stalinem zamítnuta účast ČSR na Marshallově plánu. Coby sympatizant sociální demokracie byl v úřadu ponechán i po komunistickém únorovém převratu v roce 1948. Již v listopadu téhož roku však utekl na Západ, kde se v USA zapojil do činnosti řady exilových protikomunistických organizací, např. Rady svobodného Československa a Shromáždění porobených evropských národů.

Usadil se ve Washintonu D. C., kde se v pozdějších letech živil jako publicista.

DEJMEK, Jindřich a kol.: Diplomacie Československa. Díl II.: Biografický slovník československých diplomatů. Praha: Academia, 2003, s. 82. NĚMEČEK, Jan: Heidrich Arnošt. In: Biografický slovník českých zemí. Hav−Hel. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2020, s. 403−404. PEJSKAR, Jožka: Poslední pocta. Památník na zemřelé československé exulanty v letech 1948–1984, sv. 1. Curych: Konfrontace, 1982, s. 113−123.