Vladimír Haškovec
Lékař, psychiatr a neuropatolog, přednosta oddělení nervových chorob Vinohradské nemocnice, svobodný zednář, účastník druhého odboje, přednosta Ústavu pro výzkum mozku LF UK, ošetřující lékař prezidenta Klementa Gottwalda.
Účast v procesech
1954, MUDr. Vladimír Haškovec a spol.
| Role: obžalovaný
| odsouzen
Životopis
V roce 1927 vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (LF UK) v Praze. V letech 1928–1941 zastával pozici asistenta v Hlavově ústavu (později Patologicko-anatomický ústav LF UK). V roce 1934 se stal členem zednářské lóže a také se habilitoval z oboru psychiatrie a neuropatologie. V letech 1936–1948 vykonával soukromou praxi. Vedle toho působil za války jako přednosta oddělení nervových chorob Všeobecného veřejného státního ústavu léčebného (později Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) v Praze a jako vedoucí lékař nervového sanatoria v Praze-Veleslavíně. V průběhu okupace se zapojil do protinacistického odboje v rámci ilegálních sítí Komunistické strany Československa (KSČ), za což byl vězněn v období let 1943–1945. Po válce vstoupil do KSČ, v níž v pozdějším období zastával funkci člena ideové komise při zdravotní komisi Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ). V roce 1946 došlo k jeho jmenování mimořádným profesorem neurohistologie a v letech 1946–1952 zastával pozici přednosty Ústavu pro výzkum mozku při I. patologicko-anatomickém ústavu LF UK a na univerzitě zároveň vykonával v letech 1951–1952 funkci prorektora. Během únorového komunistického převratu v roce 1948 byl na LF UK dosazen do čela tzv. akčního výboru Národní fronty. V letech 1946–1951 se stal osobním lékařem prezidenta Klementa Gottwalda. V květnu 1952 byl zatčen a obviněn ze záměrné špatné prezidentovy léčby.
Dne 10. 4. 1954 byl odsouzen k trestu šesti let odnětí svobody, po amnestii zkráceném na čtyři roky. Trest si odpykával v jáchymovských uranových dolech, kde mj. pracoval jako táborový lékař. Dne 28. 4. 1955 byl podmínečně propuštěn na svobodu. Nastoupil místo sekundáře Psychiatrické kliniky Fakulty všeobecného lékařství UK, kde později působil jako vědecký pracovník. V roce 1960 zrušil Nejvyšší soud v Praze rozsudek z roku 1954. V roce 1969 se stal řádným profesorem psychiatrie a neurologie. Byl autorem řady odborných prací z klinické psychiatrie, neurologie a neurohistologie
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-81.
Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Vladimíra Haškovce.
K dalšímu čtení
SVOBODNÝ, Petr: Haškovec Vladimír. In: Biografický slovník českých zemí. Han−Hau. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2019, s. 291.
i
Narození:
13. 6. 1903
Praha
Praha
Úmrtí:
9. 4. 1970
Praha
Praha
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Manžel / manželka:
Marie Věra Havlíčková (1907), Marie Doubková (roz. Žežulková, 1914)
Děti:
Ilja (1943), Zbyněk (1946)