Antonín Hašek

Pocházel z dělnické rodiny, jeho sestra Josefa se později provdala za Rudolfa Slánského. Vyučil se elektromechanikem, později si dodělal maturitu a studoval práva, která nedokončil. V letech 1926–1928 byl členem Komunistického svazu mládeže (Komsomol) v Praze-Libni. V roce 1928 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ), v níž se zabýval instruktážní a propagační činností. Pro účast na dělnických demonstracích se několikrát dostal do konfliktu se zákonem. Z pověření KSČ odjel v roce 1930 na školení do Moskvy a v Sovětském svazu (SSSR) zůstal až do roku 1937, kdy se vrátil do Československa (ČSR), kde poté absolvoval povinnou dvouletou vojenskou službu. V době nacistické okupace byl z pověření KSČ v zahraničí, kde se zapojil do protinacistického odboje. Od října 1945 do února 1950 působil jako dopisovatel Československé tiskové kanceláře (ČTK) ve Švýcarsku. Během únorového komunistického převratu v roce 1948 se stal členem tzv. akčního výboru Národní fronty na československém vyslanectví v Bernu. V březnu 1950 vstoupil do diplomatických služeb Ministerstva zahraničních věcí (MZV) a od 7. 6. 1950 působil jako generální konzul na Velvyslanectví československa v Pekingu, odkud měl být odvolán na žádost čínské vlády pro údajnou špionáž ve prospěch USA. V listopadu 1951 byl zatčen.

Dne 17. 11. 1953 byl odsouzený na 25 let odnětí svobody, které si odpykával v Leopoldově a na Pankráci. Během výkonu trestu musel být léčen pro duševní poruchu. Přešetřením jeho případu v listopadu 1957 byl zrušen rozsudek z roku 1953 a nově byl odsouzen k šesti letům odnětí svobody. Zbytek trestu mu byl zkrácen v důsledku prezidentské amnestie z roku 1953. Dne 13. 11. 1957 došlo k jeho propuštění na svobodu a v roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-82.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Antonína Haška.