Richard Howard Sttaford Crossman

Studoval ve Winchesteru a na New College v Oxfordu. Byl předním členem generace intelektuálů vzdělané na Oxfordu, která po roce 1945 formovala Labouristickou stranu. Po studiích byl ve třicátých letech členem městské rady v Oxfordu, v níž vedl labouristickou skupinu (1934−1940), a také působil jako zástupce šéfredaktora časopisu New Statesman (1938−1942) a Plato Today (1937). Po vypuknutí druhé světové války se připojil k Political Warfare Executive pod vedením Roberta Bruce Lockharta, kde vedl německou sekci a podílel se na protinacistické propagandě v rámci vysílání Radia of the European Revolution, zřízeného Výborem pro zvláštní operace (Special Operations Executive, SOE). V roce 1943 se stal zástupcem ředitele odboru pro psychologické vedení války v hlavním stanu Spojenců v Alžíru, kde sloužil také pozdější britský premiér Harold Macmillan. Posléze působil jako zástupce vedoucího oddělení pro psychologickou válku při nejvyšším velitelství spojeneckých expedičních sil po invazi do Evropy (1944−1945). V dubnu 1945 byl jedním z prvních britských důstojníků, kteří vstoupili do bývalého koncentračního tábora v Dachau. Po válce se stal členem Zvláštní komise OSN pro Palestinu (United Nations Special Committee on Palestine, UNSCOP), v níž doporučoval židovské osídlení tehdejšího britského mandátního území a v pozdějších letech se stal zastáncem státu Izrael na politické scéně Spojeného království. V letech 1945−1974 zasedal jako poslanec Dolní sněmovny Spojeného království za Coventry East. Historiky bývá považován za ústřední postavu britské propagandy studené války spolupracující s Oddělením pro výzkum informací Ministerstva zahraničí Spojeného království (The Information Research Department of the UK Foreign Office), které se věnovalo dezinformacím, antikomunistické a prokoloniální propagandě.

V rámci Labouristické strany působil v letech 1952−1967 v Národním výkonném výboru (National Executive Committee, NEC) a předsedal pracovním skupinám pro otázky penzionování (1956) a pro vědu (1963). V letech 1960−1961 byl také stranickým předsedou. Za vlády Harolda Wilsona se stal ministrem pro bydlení a místní správu (1964−1966), lordem, předsedou Dolní sněmovny (1966−1968) a prvním státním tajemníkem pro zdravotnictví a sociální zabezpečení (1968−1970). Vedle své politické kariéry byl také žurnalistou a spisovatelem, mezi jehož nejznámější díla patří třísvazkové New Statesman a The Diaries of Cabinet Minister, vydané po jeho smrti.

RAMSDEN, John (ed.): Oxfordský průvodce britskou politikou 20. století. Praha: Prostor, 2002, s. 161. Wikipedia – The Free Encyklopedia, Richard Crossman (online, 10. 9. 2022): https://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Crossman