Bedřich Geminder

Absolvoval reálku v Moravské Ostravě a od roku 1919 pokračoval ve studiích na tzv. Exportní škole v Berlíně. Z Německa byl v roce 1920 vyhoštěn v důsledku aktivit v rámci tamější komunistické strany. V roce 1921 se vrátil do Československa (ČSR), kde si dodělal vzdělání na technické škole v Podmoklech. V roce 1921 se stal členem Komunistické strany Československa (KSČ) a byl aktivní ve Svazu komunistické mládeže (Komsomol). V polovině 20. let začal pracovat v ústředním sekretariátu Komsomolu v Praze, kde se věnoval vedení ilegální agendy a zajištění spojení s Komunistickou internacionálou (Kominterna, KI) a Komunistickou internacionálou mládeže (KIM). Několikrát pobýval v Sovětském svazu (SSSR), kde se účastnil jednání KI a KIM, do jejíhož výkonného výboru byl zvolen v roce 1928. Kvůli problémům se státní příslušností byl v roce 1930 vypovězen z ČSR, načež přešel do ilegality a nadále působil v aparátu KSČ. V roce 1935 došlo k jeho zatčení a vyhoštění do SSSR. V Moskvě se stal zaměstnancem sekretariátu Výkonného výboru Kominterny (Ekzekutivnyj komitét KI, EKKI) v oblasti propagandy a informací. Pod pseudonymem G. Friedrich publikoval také v tiskovinách KI. Od roku 1936 řídil odbor tisku a agitace EKKI. Po rozpuštění KI v červnu 1943 se stal členem aparátu Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany bolševiků − ÚV VKS (b) a zároveň působil jako sekretář vedoucího oddělení mezinárodní politiky ÚV VKS (b) Georgi Dimitrova, jehož funkci převzal po válce v letech 1945−1946. V červenci 1946 se vrátil do ČSR. V rámci aparátu Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ) vykonával funkci vedoucího mezinárodního oddělení, vedl agendu Informačního byra komunistických stran pro ČSR a po únorovém komunistické převratu v roce 1948 měl také kádrový dohled nad ministerstvem zahraničních věcí. V roce 1949 byl pověřen řízením sekretariátu ÚV KSČ, účastnil se zasedání předsednictva ÚV KSČ a do roku 1951 působil také jako člen jeho organizačního oddělení. Byl považován za „šedou eminenci“ aparátu ÚV KSČ a „pravou ruku“ generálního tajemníka Rudolfa Slánského. V září 1951 byl odvolán ze sekretariátu ÚV KSČ a na krátký čas se stal vedoucím zahraničního vysílání Československého rozhlasu. Dne 24. 11. 1951 došlo k jeho zatčení.

V hlavním procesu s tzv. protistátním spikleneckým centrem v čele s Rudolfem Slánským byl obžalován z velezrady a vyzvědačství a dne 27. 11. 1952 odsouzen k trestu smrti. Dne 3. 12. 1952 byl popraven na dvorku za vězeňskou nemocnicí na Pankráci.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-6.

KAPLAN, Karel. Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Praha: Mladá fronta, 1992. VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej: Bedřich Geminder. In: ANEV, Petr – BÍLÝ, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989) A–K. Praha: Academia – ÚSTR, 2018, s. 351−354.