Ludvík Frejka

V roce 1927 absolvoval ekonomii na Vysoké škole obchodní v Berlíně. V letech 1922–1923 byl členem Komunistické strany Německa, poté přestoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Po návratu do Prahy se stal podporovatelem Gottwaldovy frakce v rámci KSČ a působil ve stranickém aparátu. Od roku 1930 zastával post vedoucího národohospodářského oddělení Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ). Ve 30. letech působil jako funkcionář krajských vedení KSČ v Ústí nad Labem, Chomutově a v Teplicích. Od roku 1935 pracoval v Praze jako redaktor německého listu Die Rote Fahne. V prosinci 1938 emigroval do Velké Británie, kde působil v prostředí rakouských a sudetoněmeckých levicových antifašistů, za což byl v letech 1940–1941 perzekvován. Po invazi nacistů do Sovětského svazu v červnu 1941 se stal národohospodářským poradcem komunistických členů Státní rady československé, navázal kontakty s řadou exilových osobností, včetně poslanců britské Labour Party. Vedle toho také působil jako publicista. Po návratu do ČSR v červnu 1945 si změnil jméno z Freunda na Frejku, přihlásil se k české národnosti a působil v Národohospodářské komisi ÚV KSČ a jako ekonomický poradce místopředsedy vlády Klementa Gottwalda. Po komunistickém únorovém převratu v roce 1948 zastával funkce přednosty národohospodářského odboru Kanceláře prezidenta republiky a tajemníka Ústřední plánovací komise. Měl zásadní podíl na přípravě znárodňovacích zákonů a formulaci dvouletého (1947–1948) a prvního pětiletého hospodářského plánu (1949–1953). Koncem ledna 1952 byl zatčen.

V rámci hlavního proesu s „Rudolfem Slánským a spol.“ byl dne 27. 11. 1952 odsouzen k trestu smrti a dne 3. 12. 1952 popraven v Praze na Pankráci. V roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-5.

Národní archiv - KSČ – Ústřední výbor 1945–1989, Praha – komise – pro revize politických procesů a rehabilitace – tzv. Barákova, kart. 9.

FREJKOVÁ, Hana: Divný kořeny. Praha: Torst, 2007. DOSKOČIL, Zdeněk: Frajka Ludvík. In: Biografický slovník českých zemí. Fo–Fr. Praha: Historický ústav AV ČR – Academia, 2015, s. 378–379. TOMEŠ, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. I. díl A–J. Praha – Litomyšl: Petr Meissner – Paseka, 1999, s. 339.