Gustav Freisleben

Po třech ročnících střední školy pokračoval studiem dvouleté průmyslové školy. Poté pracoval jako technický úředník. Již od mládí tíhl k levicovému hnutí. V první polovině 30. let se politicky angažoval v pražské sociální demokracii. V roce 1935 vstoupil do KSČ, v níž působil v Praze a v Brně jako krajský funkcionář a také jako oblastní tajemník Solidarity (resp. Rudé pomoci), jehož činnost spočívala v organizování pomoci antifašistickým emigrantům z Německa. Dále se podílel na aktivitách Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, který podporoval dobrovolníky bojující v mezinárodních brigádách ve španělské občanské válce (1936−1939). Po nacistické okupaci v březnu 1939 ho coby komunistu zatklo gestapo. Krátce nato byl propuštěn pod podmínkou spolupráce s německými bezpečnostními složkami a přijetí říšské státní příslušnosti. Freisleben stal se konfidentem pražského gestapa s krycím jménem „Kurt“ a jeho úkolem bylo především sledovat ilegální komunistické skupiny. Zřejmě v roce 1940 či 1941 si zažádal o říšskou státní příslušnost a od června 1943 do dubna 1945 sloužil v německé armádě na západní frontě. Ke konci války padl do amerického zajetí a krátce působil jako řidič americké armády. V říjnu 1946 byl zadržen americkými bezpečnostními složkami a internován společně s nacistickými válečnými zločinci v Ludwigsburgu a posléze v Dachau. V lednu 1947 došlo k jeho vydání do Československa. Ve vazbě ho údajně navštívili „staří straničtí kolegové“, toho času přední komunističtí funkcionáři mající na starosti bezpečnostní problematiku, Karel Šváb a Jindřich Veselý, kteří mu vyčítali prohřešky z minulosti a kteří se měli zasadit o jeho údajně nepřiměřené potrestání. Freisleben byl odsouzen Mimořádným lidovým soudem v Praze dne 13. 5. 1948 k trestu odnětí svobody na doživotí pro zločiny související se službou v německé armádě a pro konfidentskou činnost pro gestapo. Na jeho obhajobu, že tak údajně činil s vědomím některých komunistických funkcionářů (za války zemřelých), nebyl brán zřetel.

Trest si odpykával na Borech, v Jáchymově, Leopoldově či v Opavě. V roce 1953 mu byla amnestií prezidenta republiky snížena výměra na 15 let vězení. Po několika žádostech o milost byl nakonec podmínečně propuštěn na svobodu dne 30. 12. 1955.

Národní archiv - sb. Správa sboru nápravné výchovy (SSNV), vězeňský spis Gustava Freislebena.