Josef Frank

Studoval zemskou vyšší reálku v Prostějově, ale studium nedokončil. V roce 1926 nastoupil jako praktikant do prostějovského Oděvního družstva obchodních a průmyslových zaměstnanců. V té době se také stal členem organizace komunistické mládeže (Komsomol). Kvůli svým politickým aktivitám byl v roce 1929 propuštěn ze zaměstnání a o rok později stíhán pro organizování letákové akce mezi vojáky olomoucké posádky, avšak v dubnu 1930 došlo k jeho propuštění. Posléze odešel do Prahy, kde se stal v říjnu 1930 členem Komunistické strany Československa (KSČ). Zaměstnání nastoupil v Ústředí spotřebního družstva Včela, kde pracoval v letech 1930−1939, přičemž zastával funkce vedoucího organizačního oddělení (1931−1935) a tajemníka důvěrnického sboru zaměstnanců (1935−1938). Vedle toho působil v dalších politických a veřejných funkcích, například jako předseda odborové Federace soukromých zaměstnanců (1934−1938), člen Okresního výboru KSČ v Praze XII (1935−1938) a také člen tamního zastupitelstva a rady (1938). Po zákazu KSČ na konci roku 1938 se zapojil do ilegální stranické činnosti, ve které pokračoval i po nacistické okupaci v březnu 1939. V září 1939 byl zatčen a celou válku strávil v koncentračních táborech. Po osvobození nastoupil do stranického aparátu, kde byl od června 1945 do května 1946 referentem a posléze vedoucím družstevního oddělení Ústředního výboru KSČ (ÚV KSČ). Na VIII. sjezdu KSČ v květnu 1946 se stal členem ÚV KSČ a jeho předsednictva (1946−1952). Dále zastával funkce člena sekretariátu (1945−1951) a organizačního sekretariátu (1949−1952). Z pověření Rudolfa Slánského vedl dozor nad živnostenským, odborovým a zemědělským oddělením ÚV KSČ. Po komunistickém únorovém státním převratu v roce 1948 byl v květnových volbách zvolen poslancem Národního shromáždění (NS, 1948−1952) a po reorganizaci sekretariátu ÚV KSČ byl v květnu 1949 zvolen zástupcem generálního tajemníka Rudolfa Slánského (1949−1951). Mezi jeho úkoly patřil dozor nad prací několika vymezených oddělení (např. hospodářským, zemědělským) a kontrola stranické ekonomiky. V letech 1949−1951 byl také členem Hospodářské rady KSČ. Po reorganizaci ústředního aparátu zastával od 6. 9. 1951 do 28. 1. 1952 funkci tajemníka ÚV KSČ. Po uvěznění Rudolfa Slánského byl ze stranických funkcí odvolán a krátce pracoval na ministerstvu paliv a energetiky a v Ústřední radě družstev. Dne 23. 5. 1952 byl zatčen.

V politickém monstrprocesu s „Rudolfem Slánským a spol.“ byl odsouzen dne 27. 11. 1952 k trestu smrti a dne 3. 12. 1952 popraven v Praze na Pankráci. V roce 1963 byl rehabilitován.

Archiv bezpečnostních složek - sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB-4

DOSKOČIL, Zdeněk: Frank Josef. In: Biografický slovník českých zemí. Fo−Fr. Praha: Academia – Historický ústav AV ČR, 2015, s. 340−341. POLIAKOVÁ, Martina – VOJTĚCHOVSKÝ, Ondřej: Frank Josef. In: ANEV, Petr – BÍLÝ, Matěj (eds.): Biografický slovník vedoucích funkcionářů KSČ (1921–1989) L–Z. Praha: Academia – ÚSTR, 2018, s. 338−341.