Emilie Faitová-Kolářová
Majitelka obchodu s dámskou konfekcí, účastnice druhého odboje, spolupracovnice československých bezpečnostních složek.
Životopis
Studovala obchodní akademii v Praze, kterou nedokončila. Poté nastoupila do pražského velkoobchodu s textilem, kde se časem stala vedoucí oddělení prodeje. V roce 1930 si otevřela vlastní obchod s dámskou konfekcí. Po krachu prvního manželství v roce 1934 navázala známost s redaktorem Alexandrem J. Saibertem, s nímž měla dvě děti. Za nacistické okupace se aktivně zapojila do odboje, přičemž působila jako spojka mezi představiteli Obrany národa. V červnu 1943 byla zatčena a do konce války vězněna v koncentračních táborech (její druh válku nepřežil). Po okupaci se vrátila do Československa (ČSR), kde se jí podařilo nalézt obě děti. V září 1945 nastoupila nejprve jako úřednice do Státního statistického úřadu, v roce 1946 pak pracovala jako úřednice ve Svazu osvobozených politických vězňů (SOPV). V této době se seznámila se svým budoucím manželem Evženem Kolářem (sňatek v roce 1951). Zároveň také začala spolupracovat s tuzemskými bezpečnostními složkami a v této činnosti pokračovala i po komunistickém státním převratu v únoru 1948, kdy byla „podstavena“ zástupci amerického vojenského atašé a pověřena získáváním informací z ambasády USA. Na základě dodaných zpráv, které často obsahovaly nevěrohodné údaje, ji československé bezpečnostní složky začaly podezřívat z „dublérství“ pro USA. Dne 9. 10. 1948 byla tajně zatčena, odvlečena na horskou chatu, deset dní vyslýchána a brutálně mučena. Poté byla v kritickém stavu převezena na léčení do Borůvkova sanatoria a po podání první pomoci dodána do vazby. Dne 28. 8. 1949 byla odsouzena k pěti měsícům vězení a vzhledem k započítané vazbě byla propuštěna na svobodu. Počátkem 50. let se provdala za E. Koláře a pracovala v Českosmoravské–Kolben–Daněk, n. p.
V září 1954 dostala odškodnění ve výši 10 000 Kčs za utrpěnou újmu. V této době společně se svým manželem nějaký čas opětovně spolupracovala s bezpečnostními složkami a psala udavačské dopisy na vyšší stranická místa. V roce 1956 se dočkala revize procesu a zproštění obžaloby.
Prameny
Archiv bezpečnostních složek - sb. Správa vyšetřování StB – vyšetřovací spisy (V), arch. č. V-6006 MV.
K dalšímu čtení
BÁRTOVÁ, Markéta: Emilie Faitová-Kolářová. Spolupracovnice komunistických bezpečnostních složek i jejich oběť. In: Paměť a dějiny. Praha: ÚSTR, 2020, č. 2, s. 75–94.
i
Narození:
23. 5. 1904
Žižkov (Praha)
Žižkov (Praha)
Úmrtí:
1. 2. 1978
Praha
Praha
Jiné varianty jména a přezdívky:
Fajtová, Fajtová-Kolářová
Člen KSČ:
Ano
Národnost:
česká
Původ:
česko-židovský
Manžel / manželka:
Antonín Fait, Alexandr Josef Seibert (1900, druh),
Evžen Kolář (1913)
Děti:
Alexandr (1935), Jiřina (1938)