Koči Dzodze

V meziválečném období se stal členem albánské komunistické strany a aktivně se podílel na její ilegální činnosti. Byl vedoucím politickým činitelem ve městě Korča a posléze také spolupracovníkem Envera Hodži, pozdějšího prvního tajemníka albánské komunistické strany po válce přejmenované na Albánskou stranu práce. Během druhé světové války se zapojil do odboje a stal jedním z vrcholných představitelů partyzánského hnutí v Albánii. Po válce působil ve funkcích organizačního tajemníka komunistické strany a ministra vnitra. V rámci svého ministerského postu se podílel na potírání opozice vůči vládnoucím komunistům. Zasedal také v politbyru komunistické strany a byl považován za druhého nejmocnějšího muže ve stranické hierarchii. Patřil mezi velké příznivce jugoslávského komunistického vůdce Josipa B. Tita a v poválečném období se snažil rozvíjet vzájemné vztahy s jeho režimem, což po tzv. jugoslávsko-sovětské roztržce z roku 1948 vedlo k jeho pádu. V prosinci 1948 byl zatčen a mezi 10. 5. a 10. 6. 1949 se stal ústřední postavou vůbec prvního politického monstrprocesu tzv. sovětského bloku, v němž byl odsouzen k trestu smrti a dne 11. 6. 1949 popraven.