Maurice Déjean

Vystudoval filozofii a ve 30. letech pracoval jako diplomat na francouzském ministerstvu zahraničních věcí a poté do roku 1939 na velvyslanectví v Německu. V letech 1939−1940 působil jako asistent vedoucího Úřadu ministra zahraničních věcí. Během bitvy o Francii po vypuknutí druhé světové války patřil k odpůrcům příměří s hitlerovským Německem. Po krátkém angažmá v Maroku vstoupil roku 1941 do služeb exilové vlády pod vedením generála Charlese de Gaulla. Od září 1941 do října 1942 vykonával funkci komisaře zahraničních věcí a poradce exilové vlády v zahraničněpolitických otázkách. Poté zastával post francouzského velvyslance u československé exilové vlády v Londýně a po válce v letech 1945−1949 vykonával tuto funkci v Praze. Měl blízké vztahy s prezidentem Edvardem Benešem i ministrem zahraničí Janem Masarykem. Po komunistickém převratu v únoru roku 1948 a ukončení pražského angažmá v roce 1949 byl v následujícím roce pověřen vedením francouzské mise u vrchního spojeneckého velení na Dálném východě. V letech 1952−1953 vykonával funkci velvyslance v Japonsku.

V závěrečné fázi první války v Indočíně (1946−1954) zastával post generálního komisaře pro Francouzskou Indočínu. V letech 1955−1964 působil jako francouzský velvyslanec v Sovětském svazu. Během jeho moskevské mise jej kompromitovala sovětská tajná služba, která využila jeho slabosti pro ženy a snažila se o získávání tajných informací prostřednictvím své agentky Larissy Kronbergové. Roku 1964 odešel do penze.

KVASIL, Bohumil a kol.: Malá československá encyklopedie, D−CH. Praha: Academia − Encyklopedický institut ČSAV, 1985, s. 53. Maurice Dejean aneb Kam KGB nemůže, nastrčí ženu. Příspěvek na stránkách Českého rozhlasu (online, 1. 10. 2022): https://plus.rozhlas.cz/maurice-dejean-aneb-kam-kgb-nemuze-nastrci-zenu-6512208 Wikipedia – Die freie Enzyklopädie, Maurice Dejean (online, 1. 10. 2022): https://de.wikipedia.org/wiki/Maurice_Dejean