Václav Červený
Politik a vysoký funkcionář Československé strany lidové (ČSL), údajný účastník protinacistického odboje, poslanec Národního shromáždění (NS) a Sněmovny lidu Federálního shromáždění (SL FS) v letech 1964–1971 .
Životopis
V roce 1928 promoval na Vysoké škole obchodní v Praze. Mezi lety 1928 až 1931 působil na postu tajemníka Společnosti pro hospodářské a kulturní styky s Černomořím a Orientem (v této době pobýval služebně v Albánii). V letech 1931–1948 vykonával funkci ředitele Akciové společnosti pro zahraniční obchod Torgoslav. Od roku 1938 byl členem Československé strany lidové (ČSL). Během nacistické okupace se ocitl v hledáčku gestapa, neboť se podle svého vlastního životopisu údajně podílel na přepravě zlatého pokladu z protektorátu, a také ze své pozice pomáhal rodinám vězněných odbojářů. V době Pražského povstání v květnu 1945 byl předsedou Revolučního národního výboru v pražských Střešovicích. Po válce přednášel teorii a praxi zahraničního obchodu na Vysoké škole ekonomických věd v Praze. V letech 1949–1951 vykonával funkci obchodního ředitele a náměstka ústředního ředitele podniku zahraničního obchodu Merkuria. V souvislosti se zatčením náměstka ministra zahraničního obchodu Evžena Löbla jej na začátku 50. let vyšetřovala Státní bezpečnost (StB) a v roce 1951 byl z politických důvodů propuštěn ze zaměstnání. Vyšetřování bylo obnoveno roku 1952 poté, co se jeho jméno objevilo ve výpovědích svědků v rámci procesu s tzv. Protistátním spikleneckým centrem kolem Rudolfa Slánského. Jelikož mu nebyla prokázána žádná obvinění, bylo vyšetřování po 18 měsících zastaveno.
V letech 1951–1958 pracoval v podniku Řemeslnické potřeby, n. p., a poté v Krajských zásobovacích a odbytových základnách místního hospodářství. V letech 1958–1968 byl ekonomickým náměstkem a ředitelem Vydavatelství a nakladatelství Lidová demokracie. Od roku 1953 postupoval také v hierarchii vedení ČSL. Nejprve se stal členem Ústředního výboru ČSL (ÚV ČSL), mezi lety 1958 až 1970 zasedal v jeho předsednictvu a od roku 1956 vykonával též funkci předsedy městského stranického výboru v Praze. Ve volbách v roce 1964 byl zvolen poslancem NS ve Východočeském kraji, mandát však nabyl až dodatečně po doplňovacích volbách v březnu 1965. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 jako poslanec do Sněmovny lidu (SL FS), kde setrval až do roku 1971. Jeho poslední veřejnou funkcí před odchodem do penze v roce 1971 byla pozice náměstka ministra zahraničního obchodu.
Prameny
Archiv Poslanecké sněmovny - f. Personálie poslanců České národní rady a Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, inv. j. 326
K dalšímu čtení
PEHR, Michal a kol.: Cestami křesťanské politiky. Praha: Akropolis, 2007, s. 54.
i
Narození:
16. 8. 1905
Praha
Praha
Úmrtí:
12. 2. 1986
Praha
Praha
Člen KSČ:
Ne
Manžel / manželka:
Zdeňka Krimlová (1906)
Děti:
Zdeněk (1931), Hana (1936)