Dezider Benau

Vyučil se typografem a v letech 1922–1930 pracoval jako sazeč v Košicích a v Praze. V rámci dělnického hnutí se angažoval ve Spolku grafických dělníků a stal se představitelem reformistických odborů na Slovensku. Byl jednou z ústředních postav mladých sociálních demokratů sdružených okolo časopisu Nový hlas. V roce 1939 odešel za pomoci norských sociálních demokratů do exilu a do roku 1941 pracoval jako sazeč v Oslu a ve Stockholmu. Poté emigroval do USA a v letech 1941–1945 působil jako redaktor Newyorského deníku. Organizoval protifašistické hnutí mezi českými a slovenskými krajany v USA. V roce 1945 se vrátil do Československa (ČSR) a vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Stal se předním organizátorem jednotných odborů známých jako ROH, v jejichž předsednictvu působil v letech 1946–1951. Dále zastával funkci vedoucího Kulturně propagační komise Slovenské odborové rady a člena jejího předsednictva. Pravidelně přispíval do odborářských periodik a několik let řídil nakladatelství Práce. V období let 1948–1951 byl členem Slovenské národní rady. V červnu 1951 byl zatčen pro „protistátní činnost“.

Dne 5. 2. 1954 byl odsouzen ke čtyřem letům věznění, ale vzhledem k již odpykané vazbě byl dne 16. 4. 1955 propuštěn na svobodu. V říjnu 1963 byl rehabilitován.

MINÁČ, Vladimír a kol.: Slovenský biografický slovník. I zväzok A−D. Martin: Matica slovenská, 1986, s. 203.