Vladimír Bartoš

V letech 1928–1932 navštěvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Během studií procestoval řadu evropských zemí, kde sbíral zkušenosti. Po promoci pracoval do roku 1938 jako koncipient a po složení advokátských zkoušek si otevřel vlastní praxi, nejprve na pražské Nekázance, později na Staroměstském náměstí. Za okupace byl několikrát vyšetřován gestapem, údajně pro podezření z podpory osob židovského původu. V květnu 1945 se dle údajů z dokumentace Státní bezpečnosti zúčastnil Pražského povstání. V březnu 1948 vstoupil do Komunistické strany Československa (KSČ). Na přelomu 40. a 50. let působil jako vedoucí právní (advokátní) poradny č. 11 v Praze. Jako „zkušený“ obhájce byl využíván v řadě vrcholných politických procesů 50. let.

V roce 1958 došlo k jeho odvolání z funkce vedoucího advokátní poradny č. 1 v Praze z důvodu „zapření třídního původu“ a také byl vyškrtnut ze seznamu obhájců se zvláštním oprávněním. V roce 1963 se stal členem advokátní poradny v Praze 7.

Archiv bezpečnostních složek - f. Sekretariát ministra vnitra, I. díl (A2/1), sign. 414; sb. Ministerstvo národní bezpečnosti (MNB), arch. č. MNB- 100, sv. 7.

ŠIMÁNKOVÁ, Alena – VOREL, Jaroslav a kol. Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl I. Praha: ÚDV, 2003. BABKA, Lukáš – ŠIMÁNKOVÁ, Alena – VOREL, Jaroslav. Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl II. Praha: ÚDV, 2004.